Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan
(1535 – 1604)

Pocházel z Polep u Kolína nad Labem. Studoval, ale nedokončil pražskou Karlovu universitu.

V roce 1559 působil na hospodářství kláštera v Borovanech. O dva roky později vstoupil do služeb největšího a nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka a o rok později se stal purkrabím na Krumlově. R. 1569 ve věku 34 let byl jmenován regentem všech rožmberských panství. Krčín horlivě usiloval o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, pivovary a ovčíny.

Největší pozornost však soustředil na rozšíření třeboňské rybniční soustavy. Roku 1570 zahájil odvážnou stavbu Nevděku (později nazvaného rybník Svět), 1571 Spolského rybníka, 1574 rozšířil Opatovický, 1577 postavil Potěšil a rozšířil Naději a Skutek, 1580 rozšířil Dvořiště a Záblatský.

Ke stavbě svého životního díla, mohutného rybníku Rožmberk, přistoupil roku 1584. Práce trvaly 6 let, bylo přemístěno 750 000 m3 zemin a zátopa činila 1000 ha. V roku 1588 byly rozšířeny rybníky Vlkovický a Horusický. Rybník Rožmberk byl dokončen r. 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany, kde roku 1604 zemřel.

Svým dílem završil zlatý věk rožmberského rybníkářství.

V Krčínově díle vrcholí vývoj stavební techniky starého českého rybnikářství. Všechny zprávy, které se o Jakubu Krčínovi zachovaly, svědčí o jeho houževnatosti. Jeho práce jsou nadměrně masivní a těžké, byly velice drahé a získané rybníky jsou málo úrodné. Po ekonomické stránce se tak Krčín nevyrovnal svému předchůdci Štěpánkovi. Dnes vidíme, že vynikl spíš jako odvážný stavitel, než jako uvážlivý rybniční hospodář.

V Třeboni je Krčín připomínán deskou na domě č. p. 114 v Krčínově ulici a jeho socha shlíží z kamenného podstavce na hrázi rybníka Svět.

Zdroj: Soukup a David