Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Jan Kojan

Mezi významné rodáky Třeboňska patří bezesporu Jan Kojan, akademický malíř a sochař, který se narodil v Kojákovicích a pohřben je na hřbitově v Mladošovicích. 

Jan Kojan (1886–1951) - malíř a sochař

 

Jan Kojan je významný český malíř a sochař, který již od dětství vnímal krásu jihočeského panoramatu, a také většinu svého tvůrčího života prožil na Třeboňsku. Zde také můžeme narazit na několik jeho sochařských děl. Pár jeho obrazů zase můžeme vidět v třeboňské Galerii a muzeu. 

Malíř Kojan syrovými tahy štětce bravurně maloval rybáře při práci, při výlovu, při údržbě hrází či sádek. Maloval opuštěné rybníky zabydlené štíhlými těly volavek. Snad jako jediný malíř dokázal s lehkostí namalovat kalnou vodu i bahno ode dna.

Jeho malířská vášeň ho také nakonec stála život. V deštivém říjnu roku 1950 seděl se skicákem na hrázi rybníka a kreslil do vyčerpání. Byl odvezen přímo nemocnice, odkud se po vleklé nemoci dostal do svého rybářského nebe.

Jan Kojan - životopis

Jan Kojan se narodil 10. 8.1886 v Kojákovicích. Byl prvorozeným z pěti dětí chalupníka a již od mládí projevoval značné výtvarné nadání. Několik let navštěvoval českobudějovickou reálku, z níž v roce 1900 přestoupil na bechyňskou odbornou keramickou školu. Po jejím absolvování byl dva roky zaměstnán v rakovické továrně na kamna a šamot jako keramický malíř. V roce 1906 byl přijat na umělecko-průmyslovou školu v Praze, kde byli jeho učiteli profesoři Dítě, Mašek, Preisler a Šaloun. Po Umprum pokračoval na AVU v Praze. 

V červenci 1914 odešel jako mobilizovaný do války, ale ještě téhož roku se kdesi v Haliči dostal do ruského zajetí. Jako malíř si však záhy získal širokou klientelu mezi carskými důstojníky. V zajateckém táboře oženil s učitelkou Jelizavetou Vindrjajevskou a krátce vyučoval kreslení na střední škole v Kozlově, dnešním Mičurinsku. Po onemocnění tyfem a dlouhé pracovní neschopnosti se v roce 1919 s manželkou vrátil do vlasti.

I při svém zaměstnání učitele kreslení na různých školách pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění, ve speciální škole prof. Hynaise a pak u prof. Krattnera, a v roce 1922 akademii absolvoval. Začal hledat svůj směr, a to nejen jako malíř, ale i jako sochař. V roce 1923 vytvořil jako mladý výtvarník pomník padlým vojákům v první světové válce v rodných Kojákovicích a o rok později v nedaleké Branné.

V roce 1926 prožil několik měsíců v Paříži. Po návratu do Prahy se mu do rukou dostal román Naši, ve kterém spisovatel Josef Holeček vzdává hold kráse jihočeské krajiny. Kojana to přimělo navštívit Třeboň, a té pak celý život zůstal věrný. A tak teprve nyní, jako čtyřicátník, se začal věnovat plně malířství.

Jan Kojan maloval především jihočeskou krajinu, scény z vesnického-především z rybářského prostředí. Jeho hlavním tématem byli rybáři, výlovy rybníků, hráze a vesničané. Základním motivem jeho díla byla lidská postava, práce, a zachmuřená i krásná třeboňská krajina.

Kojanův zdravotní stav byl nevalný. Poslední léta trávil ve svém domku ve Lhotě u Borovan. V roce 1949 těžce onemocněl a po dlouhých pobytech v různých zdravotnických ústavech 5.6.1951 zemřel. Je pochován blízko svého rodiště na malém hřbitůvku v Mladošovicích.

Galerie
rozbalit galerii
Komentáře
Celkem 0 komentářů


Konec výpisu článku Jan Kojan, id: 5318 , rubrika: Třeboňsko
Kategorie: , zveřejněn: 20.12.2015
Autor: Marie Košinová