Slatinná koupel, slatinný zábal

Slatinná koupel, resp. slatinný zábal, jsou lázeňské procedury, které využívají vlastností peloidních směsí, zde konkrétně vlastností speciálně upravené slatiny. V lázních Třeboň jsou slatinné koupele a zábaly používány především při léčbě onemocnění pohybové soustavy.

Co to je slatina

Slatina je jedním z druhů peloidů (v řečtině pelos znamená bahno). Peloidy obecně jsou přírodní látky, které vznikly působením geologických a biologických procesů. Podle původu peloidy dělíme na humolity a bahna.

Humolity jsou přírodní látky, které vznikly rozkladem rostlinných zbytků, tj. rozkladem organických látek. Podle druhu organických látek, ze kterých pochází, humolity dělíme na rašeliny (výchozí je rašeliník a rašelinné houby), slatiny (výchozí je např. rákos, ostřice) a slatinné zeminy. Rašeliny i slatiny obsahují velké procento organických látek (až 90 %, rašeliny mají procento ještě vyšší); mohou obsahovat podle lokality vzniku i nevelké množství minerálních látek. Např. na Třeboňsku známá sirnoželezitá slatina váže pyrit a markazit.

Bahna vznikla sedimentací přírodních látek – hornin ve vodním prostředí (termální vody, rybníky, řeky). Neobsahují mnoho organických látek, zato jsou velmi bohatá na minerální látky. Bahna se u nás vyskytují méně, častěji je nalezneme např. na Slovensku.

Humolity a bahna se odlišují i fyzikálními vlastnostmi. Zatímco humolity jsou schopné po přidání vody udržet homogenní kašovitou podobu a výborně se proto hodí na koupele, bahna tuto vlastnost nemají, a proto se využívají jen v zábalech.

Příprava a použití slatiny

Třeboňská pánev patří mezi nejbohatší naleziště rašeliny a slatiny u nás. Na Třeboňsku se těží speciální slatina s obsahem minerálů pyritu a markazitu.
Před vlastním použitím se musí vytěžená slatina upravit. Odstraní se hrubé příměsi, směs se rozdrtí na malé částečky, a nakonec dochází k přidání vody a zahřátí na určitou teplotu (37 – 39 stupňů Celsia). Připravená hmota se poté používá ve formě slatinného zábalu, nebo po přidání další vody ve formě slatinné koupele.

Slatinný zábal či koupel trvá většinou 15 minut. Po osprchování následuje suchý ovin těla a odpočinek v klidném prostředí po dobu zpravidla 15 minut.
Slatinná koupel působí rovnoměrné prohřívání organismu. V případě, že není možné u pacienta absolvovat slatinnou koupel, podává se slatinný zábal; léčebný účinek je obdobný jako u koupele. I u této varianty je nutná předchozí ordinace lékařem.

Účinky slatiny

Účinky peloidních procedur jsou především tepelné. Je to dáno fyzikálními vlastnostmi slatiny. Slatina má vysokou akumulační schopnost udržet teplo (oproti vodě 7 – 8× vyšší), proto během procedury minimálně vychládá. Organismus se v ní prohřívá pomalejším, šetrnějším způsobem, zato však intenzivněji. Následný ovin dobu zahřátí těla prodlužuje.

Toto zahřátí způsobuje zvýšené prokrvení tkání i celého organismu, uvolnění svalového napětí, zmenšení bolesti. Kromě tohoto analgetického a regeneračního účinku má aplikace slatinných koupelí a zábalů i protizánětlivý a antibakteriální účinek.

Slatinné procedury v lázních Třeboň

Slatinné koupele i slatinné zábaly jsou využíváný při léčebných pobytech v obou lázeňských domech v Třeboni. Indikací slatinných koupelí resp. zábalů jsou téměř všechna běžná onemocnění hybného aparátu, například artrida, artrózy, bolestivé syndromy páteře i kosterních svalů a stavy po kloubních náhradách a v předoperační přípravě před plánovanou kloubní náhradou.

Proceduru slatinná koupel, slatinný zábal lze v třeboňských lázních absolvovat pouze na základě lékařského předpisu. Přestože jsou peloidní procedury velmi oblíbené, jsou velmi náročné pro organismus a někdy mohou být organismu až nebezpečné, a proto musí lékař vždy předem posoudit vhodnost či nevhodnost z hlediska zdravotního stavu konkrétního pacienta.