Stará řeka

Stará řeka je označení desetikilometrové části toku jihočeské řeky Lužnice. V této části je menší průtok vody z důvodu odebrání části vody (prostřednictvím tzv. Nové řeky); tato voda se později do Lužnice (prostřednictvím řeky Nežárky) vrací.

"Vznik" Staré řeky

Přirozenou říční tepnou Třeboňska, geograficky Třeboňské pánve, je řeka Lužnice. Tato řeka byla v 16. století prostřednictvím  tzv. Rozvodí rozdělena na dvě řeky: Starou řeku a Novou řeku. Učinil tak rybníkář Jakub Krčín, aby odvedením  části vody z řeky Lužnice ochránil před záplavovou vlnou při povodních rybník Rožmberk.

Pojmem Stará řeka se označuje původní tok Lužnice dlouhý asi 9,5 km od Rozvodí po rybník Rožmberk. Na rozloze 745ha tak chrání původní Lužnici i rybník Rožmberk. Tento rybník řeka napájí, a vytéká z něj už opět s označením Lužnice.

U Rozvodí vzniká Nová řeka, což je umělý vodní kanál, který odvádí část vody z Lužnice do řeky Nežárky.

NPR Stará a Nová řeka

Stará řeka si uchovala přirozený charakter s mnoha meandry, a velkou členitostí. Protéká přes zalesněné území, kde tvoří přirozené meandry, slepá ramena a tůně, které jsou společně s okolním  lužním lesem skutečným mokřadním centrem Třeboňska.

Pro svou výjimečnost a výskyt mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů byla tato oblast vyhlášena v roce 1956 jako NPP Stará řeka. V roce 2013 dochází ke sloučení s Novořeckými močály a vyhlášení Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka.

Součástí rezervace jsou i dva chovné rybníky s cenným porostem ostřic, rákosu a orobince. Ve slepých ramenech roste mj. žebratka bahenní, zblochan vzplývavý, stulík žlutý, leknín bělostný, na březích pak kosatec žlutý, šípatka vodní, skřípina kořenující aj.

Z fauny jmenujme především chráněnou vydru říční, hnízdí zde mj. čáp černý, orel mořský, sluka lesní, jestřáb lesní, kulíšek nejmenší, ledňáček říční, datel černý, z vodních ptáků malá, husa velká, bekasína otavní, chřástal vodní, chřástal kropenatý a jiné druhy.

Rezervace je přístupná po veřejných cestách.