Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Zlatá stoka

Páteří rybniční soustavy Třeboňské pánve je umělý vodní kanál s názvem Zlatá stoka. Kanál byl vybudovaný již v 16. století a je  to geniální dílo, které zásobuje rybníky Třeboňska "živou" vodou až do dnešních dnů. Zlatá stoka je mistrovským dílem velkého rybníkáře Štěpánka Netolického. 

Zlatá stoka - unikátní technické vodní dílo Třeboňska


Zlatá stoka (žlutá barva) na mapě LužniceZlatá stoka je umělý kanál dlouhý téměř 48 km, vystavěný v letech 1505–1518, ve většině délky uměle vyhloubený, částečně však vedený i v uměle navršeném zemním valu a zajištěný proti unikání vody. Vedení a podoba stoky jsou v podstatě neměnné už přes pět století.

Zlatou stoku navrhl a z velké části realizoval Štěpánek Netolický. (V budoucnu změnu toku provedl snad jen Jakub Krčín, když v roce 1571 začal stavět rybník Svět. Koryto stoky převedl za východní hradby Třeboně a vyřešil křížení Zlaté stoky s novou Světskou stokou, kterou se odváděla voda do později stavěného Rožmberka.)

Funkce Zlaté stoky

Štěpánkova Zlatá stoka je dodnes důmyslnou součástí rybniční soustavy. Kromě hlavního úkolu regulovat vodní režim v Třeboňské pánvi, měla a má i další velmi významné funkce. V době vzniku přinesla Rožmberkům velké bohatství. Zvýšila výnosy z rybničního hospodářství, sloužila k pohonu pil, mlýnů a kuželužen, plavilo se po ní palivové dřevo. Štěpánkova stoka, zvaná původně Strouha, tak přinesla prosperitu původně chudému a nepohostinnému kraji. Právem dostala později pojmenování "Zlatá", a to si udržela dodnes.

V minulosti umožňovala i např. zřizování mlýnů; bylo jich celkem 18. Postupem času byla opuštěna její funkce zásobování přilehlých měst pitnou vodou, a také poslední plavení dřeva proběhlo už v roce 1937, dodnes však je nezbytná pro vypouštění a napouštění rybníků.

Schéma Zlaté stokyZabezpečuje cirkulaci vody mezi jednotlivými rybníky na Třeboňsku, okysličování vody a výměnu živin, nezbytných pro chov ryb.

Při nedostatečném množství vody v rybnících dochází ke zhoršování podmínek pro chov ryb. Tyto problémy pomáhá překonávat právě Zlatá stoka, která již téměř pět století v celé své délce 45,2 km přivádí vodu z řeky Lužnice jednotlivým rybníkům.

Název „Zlatá“ dostala v průběhu staletí právě pro svůj význam a jedinečnost. Po celý rok přivádí vodu pro sádky, doplňuje vodu v rybnících, ale zároveň ji v období výlovů odvádí. Naprostou nezbytnost prokazuje Zlatá stoka v zimě, kdy okysličená voda umožňuje přežití ryb pod ledem.

Cesta a úseky Zlaté stoky

Zlatá stoka odbočuje z řeky Lužnice u obce Majdalena blízko jezu Pilař, napájí a odvádí vodu ze zdejších rybníků a do Lužnice se vrací pod Veselím nad Lužnicí.

Proplétá se mezi největšími rybníky Třeboňska (Opatovický, Svět, Káňov, Velký Tisý, Rožmberk, Koclířov, Dvořiště).

Tok Zlaté stoky dělíme na tři poněkud odlišné úseky:

  • Horní tok - nejdelší, od místa vzniku na řece Lužnici u Pilaře po Třeboň, prochází bažinatou lesnatou rovinou, kterou zčásti odvodňuje.
  • Střední tok od Třeboně po Lomnici nad Lužnicí je křivolatý, mistrovsky vedený mezi největšími rybníky, které napájí a odvodňuje. 
  • Dolní úsek - od Lomnice  až do vtok zpět do Lužnice je přímější, má menší spád, prochází mezi rybníky Záblatský, Ponědrážský, Horusický.

Z historického a památkového hlediska je nejzajímavější horní část ZS. dle historických pramenů byla už ve 14. století vedena voda z Lužnice umělým přítokem na Třeboň. Poháněla dva mlýny, zásobovala rybník na místě dnešního Opatovického a několik menších rybníků.  Tato stoka byla náročná na údržbu a nedostatečný, a proto nechal Štěpánek Netolický stoku rozšířit a na Lužnici zřídil nový jez, kterým zvýšil spád vody.

Střední a dolní tok v délce téměř 30 km (od Třeboně do vtoku ve Veselí)  zcela nově naprojektoval a vybudoval Štěpánek Netolický. Koryto bylo za Třeboní zdviženo a tak se docílilo dostatečného spádu pro rozvod vody do rybníků. Trasa ZS k rybníku Kaňov byla napřímena (hráz Kaňova se stavěla zároveň se Zlatou stokou). Aby byla voda udržena v náležité výšce, byla hrázemi utěsněnými velkou vrstvou jílu vyzdvižena nad terén. tato střední část ZS byla pro udržení potřebné vody vedena v četných zákrutech.

K jistým změnám na Zlaté stoce došlo za působení rožmberského regenta Jakuba Krčína, který navázal na dílo ŠN, když stavěl své velkolepé stavby jako byly rybníky Svět a Rožmberk a Nová řeka, a poupravil tok ZS v městě Třeboni.

TIP TŘEBOŇSKA.CZ: 

Technická data Zlaté stoky

Celková délka Zlaté stoky od samoty Pilař u Majdaleny až po vtok do řeky Lužnice u Veselí nad Lužnicí je 45,2 km, šířka se pohybuje  od 5 do 8 m. Průměrná hloubka je od 1 do 1,5 m. Celkový absolutní spád - tj. rozdíl výšek mezi úrovní jezu Pilař a výtokem do Lužnice je 32,5 m. Po odečtu všech ztrát na třech mlýnech zůstane na celé trase pouze spád 12,9 m. Průměrný sklon Zlaté stoky na 1 km délky je pouhých 28,5 cm.

Průtok vody je regulován rybáři. Fauna a flora spadá do péče CHKO Třeboňsko.

Zlatá stoka z pohledu archiváře

Zlatá stoka je skutečně ukázkou důmyslného velkorysého řešení celé vodohospodářské situace na Třeboňsku. I když ji dnes mnozí  vnímáme jako přírodní tok, je to dílo lidských rukou geniálně vyprojektované Štěpánkem Netolickým. 

Netolický při projekci a stavbě  částečně využil toho, co již v krajině bylo. „Z archivních pramenů víme, že už před rokem 1367 tady tekl potok nazývaný Strouha. Vytékal z řeky Lužnice v místě, kterému se dnes říká U Pilaře, tedy tam, kde teď z Lužnice odbočuje Zlatá stoka,“ říká Václav Rameš  z třeboňského archivu.

„Starý vodní systém fungoval zřejmě docela dobře, ale byl zničen husitskými válkami. Něco bylo překopáno schválně a něco zaniklo, protože se o to nikdo nestaral. Později byl systém opraven, ale bylo jasné, že musí dojít k zásadní regulaci. Na tu se čekalo sto let, ale výsledek stál bezpochyby za to,“ dodává.

Vznikla podle něj dokonalá Zlatá stoka, která je složena z několika úseků navzájem navazujících a regulujích zdejší vodní systém. Napájí i vypouští vodní nádrže a je opravdovým požehnáním pro celou zdejší krajinu.

Nominace do UNESCO

Celý systém rybniční soustavy byl dne 30. května 2003 oficiálně nominován pod označením „Třeboňské rybníkářské dědictví“ k zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO.

Národní kulturní památka

V roce 2002 bylo jádro rybniční soustavy na Třeboňsku prohlášeno národní kulturní památku.

Tato nejvyšší forma památkové ochrany v současné době tedy zahrnuje objekty již dříve prohlášené za kulturní památky – Zlatou stoku, která je páteří velké části třeboňské rybniční soustavy, Novou řeku – umělý kanál zřízený k ochraně Rožmberka před účinky povodní, Starou řeku (část koryta Lužnice před Rožmberkem), a dva z nejznámějších a největších rybníků – Rožmberk a Svět.

V literatuře o vzniku se Zlatá stoka dělí na Živou a Mrtvou. Účelem stoky bylo přivést živou vodu do rybníků místo mrtvé, která stéká z polí a lesů, je odkysličena a život v rybnících spíše zabíjí.  Se živou vodou stoka také přinesla práci a má vliv na každodenní život zdejších lidí. Mrtvou částí lze označit stav, když na stoku a příběhy kolem ní se zapomíná, a tím umírá vztah mezi člověkem a krajinou...

Galerie
rozbalit galerii
Komentáře
Celkem 3 komentáře, poslední přidán 07.04. 2020 08:51

Valentina 15.03. 2015 18:29 Odpovědět
Dobrý den,
kdy probíhala stavba Zlaté stoky? Podle mých zdrojů totiž stavba nezačala v roce 1505, jak zde uvádíte, ale až v roce 1508. Dokončena byla zřejmě v roce 1518.
Navíc v jiném článku na vašich stránkách (//www.trebonsko.cz/…ek-netolicky-) je také uveden údaj 1508–1518. Zajímalo by mě tedy, který údaj je pravdivý.
Děkuji.
Třeboňák 26.03. 2017 15:13 Odpovědět
Dobrý den.
Také jsem zaslech ze Zlatá stoka se začla stavět v roce 1508. Ale nevim zda to je pravda.Údajňe jsou v Zlaté stoce na ňákých kmenech vytesaný datumy kdy se začla stavět a kdy byla dokončena.Na jejim začátku je datum začátku a pak postupně až ke konci jsou datumy jak postupovali aš na konec.Docela tomu věřim, protože dřív se to tak dělalo.
Adéla Porubská 07.04. 2020 08:51 Odpovědět
Dobrý den, mohl by nám autor vysvětlit kolik je na Zlatou stoku spojeno rybníků? Děkuji jsem žák 5.ročníku a právě pracuji na testu s Vlastivědy a v zápisovém sešitě nemáme tuto informaci zapsanou

Děkuji

Konec výpisu článku Zlatá stoka, id: 5354 , rubrika: Třeboňsko
Kategorie: , zveřejněn: 1.01.2018
Autor: Marie Košinová