Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Augustiniánský klášter v Třeboni

K významným památkám v Třeboni patří augustiniánský klášter s děkanským kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí

Historie kláštera

Klášter vznikl v r. 1367, kdy Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměny třeboňské fary na klášter kanovníků sv. Augustina. Během dalších dvaceti let vyrostl na místě starého farního kostela gotický klášterní chrám sv. Jiljí.

Touto stavbou Rožmberkové chtěli, aby se stala Třeboň centrum české vzdělanosti a kultury na jihu Čech, což se jim ve své době povedlo.

Když za vlády Josefa II. došlo k hromadnému rušení klášterů, třeboňští kanovníci doufali, že zrušení uniknou, protože císař ještě r. 1784 potvrdil klášterní privilegia. Nicméně 16. listopadu 1785 se dostavila do Třeboně komise a přečetla zrušovací dekret. V následujících dnech byla pořízena inventura majetku kláštera a 16. dubna 1786 museli kanovníci klášter opustit.

Třeboňský augustiniánský klášter – popis objektu

K severní straně kostela přiléhá jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. Všechny čtyři stěny směřující do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety.

V chodbě nejvíce upoutají překrásné kružby gotických oken a nástěnné malby z konce 14. až 16. století. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení.

Uprostřed křížové chodby je rajská zahrada se studnou.

Nádvoří kláštera tvoří komplex budov většinou barokního slohu z 18. století. Vyjímkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, kterou nechal roku 1380 postavit Petr z Rožmberka. Kaple nejprve sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a roku 1395 byla darována klášteru. (Dnes je kaple součástí schodiště bytového domu).

Uprostřed klášterního nádvoří je kamenná kašna z konce 17. století.

Západní trakt bývalého kláštera slouží od r. 2014 – po té co jej opustil Městský úřad v Třeboni – potřebám Státního oblastního archivu v Třeboni.

Zajímavostí je propojení kláštera s místním zámkem. Je to tzv. Dlouhá chodba, která vede přes Budějovickou bránu. V současnosti je zazděna.

Slavné oltářní desky a třeboňská Madona

Z vybavení klášterního kostela se za nejcennější považují dvě umělecká díla:

  • Jsou to tři oltářní desky Mistra Třeboňského. O Mistru Třeboňském nevíme nic, přesto toto jeho dílo patří k vrcholům gotiky ve Střední Evropě. V polovině 18. století byly z klášterního inventáře vyřazeny a dostaly se do různých kostelíků Třeboňska. Zachráněny byly teprve v 19. a 20. století, kdy přešly do majetku Národní galerie v Praze.
  • Druhou nejvýznamnější památkou je z doby kolem roku 1400 Madona Třeboňská, která představuje gotickou madonu tehdejšího „krásného slohu“. Madona je v třeboňském kostele k vidění dodnes.

Třeboňskou Madonu velmi proslavil český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Jaroslav Seifert, který po návštěvě Třeboně v roce 1946 napsal oslavnou báseň Prsten Třeboňské Madoně. Tuto báseň můžeme v Třeboni v kostele slyšet recitovat o Noci kostelů. .

Galerie
rozbalit galerii
Mapa
sbalit mapu
Komentáře
Celkem 5 komentářů, poslední přidán 05.04. 2015 11:14

Koblihová Radmila 29.07. 2009 21:08 Odpovědět
Dobrý den, četla jsem v jedné knize, že oltář v kostele sv. Jiljí namaloval Michael z Neapole, mistr cechu sv. Lukáše, který byl povolán Rožmberky z Prahy, od dvora Karla IV. Byl to prý novátor v gotickém malířském umění,..genius, který přišel s technikou světla a stínu a šerosvitem. U dvora nenašel uplatnění, pro intriky tehdejšího mistra Theodorica, dvorního malíře Karla IV. Děkuji. Koblihová
Marie Košinová 30.07. 2009 09:39 Odpovědět
Děkuji za komentář. Zřejmě mluvíte o obrazech Mistra Třeboňského, které opravdu vznikly za doby Karla IV. Tyto obrazy jsou dnes k vidění v Národní galerii v Praze a autor bývá uváděn jako Neznámý. Proto Vaši informaci nemohu potvrdit.
Dnes je v třeboňském kostele Panny Marie Královny a sv. Jiljí (do 90.let 20. st. pouze Sv. Jiljí) na hlavním oltáři výjev Nanebevzetí Panny Marie a korunovace P. Marie, pod kterým je znázorněn svatý Jiljí. Pro doplnění uvádím, že tento obraz je z první poloviny 18. století.
zdenka černá 05.08. 2012 16:24 Odpovědět
Dobrý den, v areálu kláštera je na budově latinský text spolu s letopočtem v římských číslicích. Bohužel některá čísla (písmena)letopočtu jsou špatně čitelná. Zajímal by mě letopočet. Děkuji
Anna Zborníková, STP MO Kbely 06.11. 2014 12:08 Odpovědět
Dne 5. 11. 2014 náš Svaz tělesně postižených, MO – Kbely uspořádal výlet do Třeboně. Součástí tohoto výletu byla i prohlídka Augustiniánského kláštera v Třeboni. Rádi bychom za naši organizaci poděkovali za vstřícnost, že nám bylo umožněno zúčastnit se prohlídky této chlouby gotiky mimo běžný termín. Navštívili jsme již mnoho památek, ale z výkladu pana kostelníka jsme byli všichni nadšeni. Dověděli jsme se mnohé a to ne jenom o klášteře, ale i o dalších zajímavých památkách a uměleckých dílech zejména z období gotiky.
Moc děkujeme. Z výkladu bylo naprosto patrné, že nejde o pouhé deklamování naučeného textu, ale že pan kostelník má hluboké znalosti z dějin a srozumitelnou formou je schopen zaujmout všechny návštěvníky.
Ještě jednou děkujeme za krásný zážitek.
Za STP MO – Kbely, Anna Zborníková
Marie Moudrá 05.04. 2015 11:14 Odpovědět
Ve středu jsme se zúčastnili komentované prohlídky – krásné, moc děkujeme !! Ale nevíme, proč a jak třeboňský kostel získal tu výsadu, že zde může být umístěna Pražské jezulátko.
Děkuji.
Moudrá

Konec výpisu článku Augustiniánský klášter v Třeboni, id: 5979 , rubrika: Třeboň
Kategorie: , zveřejněn: 15.09.2008
Autor: Marie Košinová