Hrad Nové Hrady

Hrad Nové Hrady vznikl kolem poloviny 13. století jako průchozí strážní hrad na zemské stezce do Vitorazska. Od pánů z Landštejna ho koupili roku 1358 Rožmberkové a v jejich majetku zůstal až do smrti Petra Voka z Rožmberka v roce 1611. Za třicetileté války získal novohradské zboží císařský generál Karel Bonaventura Buquoy a jeho potomkům patřily Nové Hrady až do roku 1945.

Dodnes průchozí hrad se dvěma branami a nezvykle mohutným vyzděným okružním příkopem nabízí návštěvníkům expozici zaměřenou na rod Buquoyů. Portrétní galerie představuje nejvýznačnější členy rodu od zakladatele české větve Karla Bonaventury až po Jiřího Augusta, vynálezce hyalitu. Ve vstupní věži byla obnovena Síň slávy, zřízená Buquoyi k poctě vítěze na Bílé Hoře, v patře nad ní byla v letošním roce otevřena expozice buquoyského sklářství.

Prohlídková trasa :

Devět místností prohlídkové trasy připomíná historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí. Drobné kvaše se zobrazením interiérů nového zámku, nalezené při opravách hradu, umožnily rekonstruovat interiéry co nejvěrněji tak, jak vypadaly kolem poloviny 19. století. V horním patře vstupní věže je budována expozice buquoyského sklářství a původní rodová knihovna.

První zmínka o Nových Hradech pochází z roku 1279, kdy Vítkovec Ojíř z Hradů svědčil na donátorské listině Albrechta ze Stropnice. Po vymření této větve Vítkovců se panství na počátku 14. století dostalo do držení pánů z Landštejna, od nichž je v roce 1358 koupili bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka. Nové Hrady byly patrně od svého založení ojedinělým průchozím hradem se dvěma branami, chráněným mohutným vyzděným příkopem s padacími mosty.

S rozšiřováním a přebudováním hradu započali bratři z Rožmberka ihned po nabytí nového zboží, velký rozkvět však panství zaznamenalo za vlády Oldřicha I. z Rožmberka, který se od bratří oddělil a sám novohradské panství spravoval. V roce 1425 byl hrad i město dobyty a vypáleny husity, znovu pak postihla panství pohroma roku 1467 vojsky Zdeňka ze Šternberka. Za vlády Viléma z Rožmberka bylo přistoupeno k sepisování veškerých závad a byla připravována rozsáhlá přestavba hradu. V roce 1573 byl hrad při neobvykle silné bouři zapálen bleskem a výbuch prachu, uskladněného ve velké věži, těžce poškodil hradní budovy. Vilém od přestavby ustoupil a dokonce uvažoval o stržení nejvíce poškozených budov. Teprve těsně před svou smrtí roku 1592 přistoupil Vilém z Rožmberka k radikálním opravám, které dokončil poslední rožmberský vladař Petr Vok. Ten vyslal na Nové Hrady italského stavitele a odborníka na fortifikaci Antonia Canevale, aby na místě navrhl postup dalších prací.

Po smrti Petra Voka roku 1611 obdrželi rožmberský majetek podle dědické smlouvy Švamberkové, rozhodní evangelíci a účastníci stavovského povstání. Generálovi císařských vojsk Karlu Bonaventurovi z Longuevalu, hraběti Buquoyovi, se Nové Hrady zalíbily natolik, že si je vyžádal na císaři Ferdinandovi II. Než však byl roku 1623 proveden zápis do desk zemských, byl císařský generalissimus již mrtev a Nové Hrady se staly sídlem vdovy Marie Magdaleny z Biglia – Visconti, která spravovala majetek za svého nezletilého syna Karla Alberta. Hrad nárokům původem italské šlechtičny nevyhovoval a po vybudování pohodlnějšího panského sídla na východní straně náměstí v Nových Hradech – tzv. Rezidence a přestěhování panstva roku 1635 jeho význam rychle poklesl, aby se v 18. století změnil v úřadovny správy panství a byty úředníků. V průběhu 1. poloviny 19. století byl hrad opravován a v roce 1842 bylo ve vstupní věži zřízeno rodové muzeum, připomínající vojenskou slávu zakladatele české větve tohoto rodu – císařského generalissima Karla Bonaventury.

Hrad Nové Hrady
373 33 Nové Hrady
Tel.: +420 386 362 135
Fax: +420 386 361 311
E-mail: novehrady@quic­k.cz
http://www.hrad-novehrady.eu/

Zdroj: Národní Památkoví Ústav