Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Hrad Nové Hrady

Hrad Nové Hrady se nachází ve stejnojmenném městě Nové Hrady na jihu Třeboňska. Vznikl kolem poloviny 13. století jako průchozí strážní hrad na zemské stezce do Vitorazska.

Hrad patřil Vítkovcům, pak pánům z Landštejna, a od r. 1358 jej téměř 250 let vlastnili Rožmberkové. Za třicetileté války získal novohradské zboží císařský generál Karel Bonaventura Buquoy a jeho potomkům patřily Nové Hrady až do r. 1945.

Nové Hrady byly patrně od svého založení ojedinělým průchozím hradem se dvěma branami, chráněným mohutným vyzděným okružním příkopem s padacími mosty. Dodnes průchozí hrad nabízí návštěvníkům expozici o rodu Buquoyů. Portrétní galerie představuje nejvýznačnější členy rodu od zakladatele české větve Karla Bonaventury až po Jiřího Augusta, vynálezce hyalitu.

Ve vstupní věži byla obnovena Síň slávy, zřízená Buquoyi k poctě vítěze na Bílé Hoře.

Ve 2. poschodí věže je expozice buquoyského sklářství. Jsou zde exponáty novohradského sklářství jak z čirého skla zdobeného řezbou či brusem, tak s ukázkami unikátního černého či červeného neprůsvitného skla hyalit, nebo skly agatin a lithyalin.

Prohlídkové trasy a historie hradu

Místnosti prohlídkové trasy připomínají historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí. V horním patře vstupní věže je budována expozice buquoyského sklářství a původní rodová knihovna.

První zmínka o Nových Hradech pochází z r. 1279, kdy Vítkovec Ojíř z Hradů svědčil na donátorské listině Albrechta ze Stropnice. Po vymření této větve Vítkovců se panství na počátku 14. století dostalo do držení pánů z Landštejna, od nichž je v r. 1358 koupili bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka. Ti začali hrad opravovat a zozšiřovat. V r. 1425 byl hrad i město dobyty a vypáleny husity, a r. 1467 vojsky Zdeňka ze Šternberka.

Za vlády Viléma z Rožmberka bylo přistoupeno k sepisování veškerých závad a byla připravována rozsáhlá přestavba hradu. V r. 1573 byl hrad při neobvykle silné bouři zapálen bleskem a výbuch prachu, uskladněného ve velké věži, těžce poškodil hradní budovy. Vilém váhal s přestavbou, ale později s ní začal a dokončil ji poslední rožmberský vladař Petr Vok. Ten k tomu povolal na Nové Hrady italského stavitele a odborníka na fortifikaci Antonia Canevale.

Po smrti Petra Voka r. 1611 obdrželi rožmberský majetek podle dědické smlouvy Švamberkové, rozhodní evangelíci a účastníci stavovského povstání.

Generálovi císařských vojsk Karlu Bonaventurovi z Longuevalu, hraběti Buquoyovi, se Nové Hrady zalíbily natolik, že si je vyžádal na císaři Ferdinandovi II. Než však byl r. 1623 proveden zápis do desk zemských, byl císařský generalissimus již mrtev a Nové Hrady se staly sídlem vdovy Marie Magdaleny z Biglia – Visconti, která spravovala majetek za svého nezletilého syna Karla Alberta. Hrad nárokům původem italské šlechtičny nevyhovoval a po vybudování pohodlnějšího panského sídla na východní straně náměstí v Nových Hradech – tzv. Rezidence a přestěhování panstva r. 1635 jeho význam rychle poklesl, aby se v 18. století změnil v úřadovny správy panství a byty úředníků.

Začátkem 19. století byl hrad opravován a v r. 1842 bylo ve vstupní věži zřízeno rodové muzeum, připomínající vojenskou slávu zakladatele české větve tohoto rodu – císařského generalissima Karla Bonaventury.

Www: www.hrad-novehrady.eu

Mapa
sbalit mapu
Komentáře
Celkem 0 komentářů


Konec výpisu článku Hrad Nové Hrady, id: 5433 , rubrika: Cykloturistika a turistika
Kategorie: , zveřejněn: 1.12.2015
Autor: Marie Košinová