Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Historie rybníkářství na Třeboňsku

Nejstarší rybníky na Třeboňsku

V původní močálovité krajině Třeboňska se výnosným způsobem hospodaření stalo zakládání rybníků spojené s chovem ryb. Stavbou těchto umělých nádrží byla navíc odvodňována přilehlá území, která mohla být dále využívána jako louky, pole či místa vhodná pro nové osady. Nejstarší rybníky na Třeboňsku pochází z doby vlády Karla IV. ( Bošelický, Dvořiště). V polovině 15. století existovalo na území Třeboňska zhruba 20 rybníků.

Zlatá éra třeboňského rybníkářství

V druhé polovině 15. a začátkem 16. století byl majitelem třeboňského panství Petr IV. z Rožmberka, který velmi podporoval hospodářské aktivity na svém panství, zejména pak budování rybníků. V jeho službách sloužil Štěpánek Netolický, který se jako první pustil do systematického budování třeboňské rybniční soustavy a začala tak nejslavnější část historie třeboňského rybníkářství. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Zlatá stoka. Tento umělý kanál o přibližné délce 45 km zásobuje již po staletí značnou část rybníků na Třeboňsku vodou z Lužnice.

Štěpánek Netolický vybudoval i několik významných rybníků (např. Horusický, Káňov, Opatovický). Jeho pokračovatelem byl Mikuláš Ruthard z Malešova, který se zasloužil například o vybudování rybniční soustavy poblíž Chlumu u Třeboně. V druhé polovině 16. století se o další rozvoj rybníkářství ve službách Rožumberků postaral Jakub Krčín z Jelčan.

Krčín převzal už dobře fungující a uspořádané rybniční hospodářství, které nadále rozširoval. K jeho nejvýznamnějším počinům patří stavba rybníků Rožmberk a Svět a vybudování umělého kanálu Nová řeka. Při stavbě rybníka Rožmberk musel také částečně změnit trasu Zlaté stoky v okolí Třeboně.

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka rybníkům nepřála. Řada jich zpustla a mnohé armáda vypustila či zcela zničila. Tomuto osudu se nevyhnul ani rybník Rožmberk, který byl značně poškozen a obnoven až v letech 1646 – 1657. Podobný osud potkal i rybník Svět, který byl poškozen v letech 1620 – 1621 při obléhání města Třeboně.

Rybníkářství v 18. a 19. století

Rybniční hospodářství se jen těžko zotavovalo z válečných ran. Navíc konec 18. a začátek 19. století přinesl rušení rybníků ve velkém, do roku 1840 byla v Čechách zrušena více než polovina rybniční plochy. Naštěstí se toto rušení třeboňskému panství vyhnulo. Druhá polovina 19. století je spojena s novým oživením rybníkářství na Třeboňsku a to především díky vrchnímu správci třeboňského velkostatku – Josefu Šustovi.

Současnost

Dnes tvoří zdejší rybníky 16 vodohospodář­ských soustav spádovaných převážně do povodí Lužnice a Nežárky. Objem zatápěných prostorů nad bilančním profilem Lužnice pod vtokem Nežárky je asi 390 mil. m3 a je možno jej zvýšit o 50 mil. m3 vody. Tento objem mimo jiné chrání Třeboňsko před povodněmi či nadlepšováním malých průtoků.

Kromě stále plně využívané rybníkářské soustavy k chovu ryb, jsou na Třeboňsku dodnes stavby, související s rybníkářstvím. Patří mezi ně zvláště bašty, které jsou dnes často využívány jako penziony. V Třeboni se můžeme dále setkat s jednou zcela unikátní stavbou tzv. „pěšárnou“; ta stojí pod hrází rybníka Svět a po mnoha letech chátrání je dnes zrekonstruovaná na rybí restauraci s názvem Pěšárna.

Nominace do UNESCO

Pro nominaci Třeboňského rybářského dědictví na Seznam světového dědictví jsou z celé rybniční soustavy vybrány její nejvýznamnější a stavebně nejobdivuhodnější díla, která mají tuto část historie stavitelského umění našich předků reprezentovat.

Galerie
rozbalit galerii
Komentáře
Celkem 4 komentáře, poslední přidán 12.10. 2015 16:42

pavlina oppova 03.11. 2011 18:12 Odpovědět
dekuji vam diky vam jsem mohla odevzdat naprosto dokonaly referat .dekuji
anýsek 02.04. 2013 18:02 Odpovědět
díky moc, udelala sem referát :D
jakub 29.05. 2015 15:36 Odpovědět
dekuji udelal jsem referat
Díky 12.10. 2015 16:42 Odpovědět
Moc děkuji, z tohoto článku jsem mohla vypracovat dokonalý referát. Doufám že bude jednička. ;)

Konec výpisu článku Historie rybníkářství na Třeboňsku, id: 5353 , rubrika: Třeboňsko
Kategorie: , zveřejněn: 7.06.2005
Autor: Marie Košinová