Ema Destinnová

Ema Destinnová
1878  v  Praze – 1930 v Českých Budějovicích

Ema Destinnová - pěvkyně světové úrovně, herečka, spisovatelka. Žena velice inteligentní a vzdělaná, s hlubokým zájmem o divadlo, hudbu, literaturu a výtvarné umění. Se smyslem a láskou k přírodě, starožitnostem a kuriozitám, kterých měla i na strážském zámku bezpočet.

Život Emy Destinnové

Ema Destinnová pocházela z rodiny dobře známé a vážené v pražské vlastenecké společnosti. Její původní jméno znělo Emílie Pavlína Kittlová. Vyrůstala v rodině velice zámožné. Ema svůj krásný hlas získala jako dědictví po své matce, která krátce zpěv studovala a měla i angažmá v pařížské opeře.

Ema Destinnová byla členkou Národního divadla v Praze, Dvorní opery v Berlíně a Metropolitní opery v New Yorku. Vystupovala po celém světě v operách mnoha známých hudebních skladatelů. Při angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku zpívala například po boku Enrica Carusa.

Mezi nejvýznamnější role patří Mařenka z Prodané nevěsty, Milada z opery Dalibor, Aida, Carmen, Salome a další. 

Když v roce 1915 odjela koncertovat do Ameriky chtěl využít  odboj možnost, jak dopravit za hranice důležité informace. Když se Ema Destinnová v roce 1916 z Ameriky vrátila do Čech, čekala ji na hranicích c. k. rakouská policie. Od té doby byla pod soustavným dohledem a měla přísný zákaz vycestovat za hranice Rakouska. Uchýlila se na svůj zámek ve Stráži nad Nežárkou.

V posledním roce 1. světové války, 1918, se Destinnová opět vrátila na české scény a všude slavila úspěchy. Na konci koncertů obvykle zpívala českou národní hymnu Kde domov můj, čímž vyjadřovala na svých vystoupeních národní cítění.

Pobyt Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou

Ema milovala přírodu a rybaření na Třeboňsku.

Na zámku ve Stráži nad Nežárkou, k němuž později přikoupila mlýn a vilu, a ke kterému patřily lesy, několik rybníků, pivovar a lihovar, se usídlila již na vrcholu své slávy a díky ní je městečko v kulturních kruzích známé dodnes. Zde také napsala román Ve stínu modré růže o životě předchozích majitelů Stráže.

Celý život toužila po lásce, v r. 1923 se dokonce vdala za mnohem mladšího muže zcela jinak založeného než ona. Manželství se nevydařilo, Destinová se stále více stranila lidí a obracela se k přírodě. 

Zemřela v lednu r. 1930 na mozkovou mrtvici. Je pohřbena na pražském Vyšehradě, na hřbitově českých velikánů. 

Zajímavosti

• Po její smrti nechal její přítel statkář Vladimír Hofbauer ze Stříbce u Nové řeky vybudovat žulový  pomníček . Tento pomník naleznete na cyklostezce s názvem Stezkou Emy Destinnové.
• Ema Destinová vystoupila několikrát i v třeboňském divadle J. K. Tyla.
• V roce 1925  Emu D. na zámku ve Stráži navštívil i T. G. Masaryk.

Život Emy Destinnové na Třeboňsku připomíná stálá expozice na strážském zámku.