Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Zámek Třeboň

Zámek Třeboň vznikl na místě původního panského sídla a gotického hrádku ze 14. stol.

Areál byl rozšířen v r. 1456 a dále v letech 1479 – 82 a 1519 – 24. Po požáru v r. 1562 se objekt změnil na renesanční zámek.

Dvoupatrová čtyřkřídlá budova má třípatrovou hranolovou věž. Nad vstupním portálem je mramorový rožmberský znak a malba od T. Třebochovského z r. 1608.

Vnější nádvoří obklopují renesanční hospodářské a správní budovy. Většinu fasád zdobí sgrafita.   

Pár kroků od zámecké věže je barokní kašna z r. 1712, zakončená sloupkem s plastikou havrana klovajícího Turka. Připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberka nad Turky u Rábu.

 

Třeboňský zámek je po Pražském hradu a Českokrumlovském zámku třetím největším komplexem tohoto typu v celém Česku. O jeho rozloze dostatečně svědčí počet pokojů, kterých by jste tu napočítali více než sto. Zámek si můžete prohlédnout na třech prohlídkových trasách. Za návštěvu stojí také krásný zámecký park.

O rozlehlosti zámku vypovídá počet místností, kterých je zhruba 120. V části je umístěn slavný třeboňský archiv, jeden z nejvýznamněj­ších u nás.

Kontakt: 384 721 193
Www: www.zamek-trebon.eu

Náš tip:
Pojďte s námi formou fotogalerie na Vánoční pohádku Schwarzenberskou

Galerie
rozbalit galerii
Mapa
sbalit mapu
Komentáře
Celkem 2 komentáře, poslední přidán 28.12. 2017 22:50

Třeboňsko.cz 27.11. 2017 08:44 Odpovědět
Ze zootechnika se stal kastelán. O zámek v Třeboni se stará 25 let (budejovice.iDNES, 25. listopadu 2017)

Pavel Hofman předává po 25,5 roku třeboňský zámek svému nástupci a bude se věnovat cestování a studiu jazyků. Nejraději má Itálii, která ho oslovila památkami i náturou tamních obyvatel.

Když si Pavel Hofman jako mladý zootechnik podával za socialismu na tehdejší Ústav památkové péče a ochrany přírody žádost o práci, představoval si, že by se mohl uplatnit třeba v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a starat se o přírodu.

Léta se mu nikdo neozval, ale když ho nakonec oslovil v roce 1992 už samostatný Památkový ústav, zažil malý šok. Dostal totiž nabídku stát se kastelánem majestátního třeboňského zámku.

„Zavolali mi, zda bych o to místo neměl zájem. Že se ocitli v situaci, kdy jim nový vybraný kastelán po třech dnech ze zámku utekl. Já ale se svým vzděláním zaměřeným na rostliny a živočichy pomýšlel spíš na přírodu. Tato nabídka pro mě byla bleskem z čistého nebe,“ vzpomíná Pavel Hofman.

Ale protože se o památky zajímal už od dětství, kdy pořádal s bratrem a kamarádem na kole soutěže po stopách historie, a dokonce si na bicykl vyrobil vlaječku s rožmberskou růží, nechtělo se mu zajímavou šanci rovnou zahodit.

Vzal si čas na rozmyšlenou, aby si to srovnal v hlavě a také se poradil s rodinou, zda je pro ni stěhování z Prachaticka do Třeboně přijatelné. A nakonec na nabídku památkářů kývl.

„Lákalo mě zkusit dát rozlehlý zámecký komplex do pořádku. Na rozdíl od města, které už tehdy mělo nový kabát, byl zámek zanedbanou Popelkou. Záhony na nádvoří se krčily za dráty, byly tam staré odpadkové koše, značná část nádvoří byla zarostlá trávou a k tomu ještě ošuntělá fasáda. Areál nabízel jedinou prohlídkovou trasu a spoustu volných prostor, s nimiž se dalo něco podnikat,“ popisuje tmavovlasý vousatý muž s bystrýma očima.

Po úvodní prohlídce se už čerstvý kastelán ani moc nedivil, když mu zámek předávala uklízečka. Do pracovního týmu tam tehdy patřil ještě údržbář, jedna stálá průvodkyně a další dva lidé, kteří měli na starosti Schwarzenberskou hrobku.

„Dneska je to patnáct lidí, ale s tím, že děláme víc věcí. Jednak jsme přibrali od města zámecký park a také vytvořili další dvě prohlídkové trasy. Vznikl víceúčelový schwarzenberský sál, galerie a zámecká kavárna,“ srovnává.

Zkušený třeboňský kastelán se může chlubit i tím, že zavedením adventních prohlídek byl příkladem pro další kolegy. Ty začaly na Třeboni poté, co tu o prázdninách roku 1996 otevřeli druhou prohlídkovou trasu. První je v přízemí a je věnovaná Rožmberkům, ale protože zámek poté patřil Schwarzenbergům, otevřel Hofman jako druhou trasu Soukromá schwarzenberská apartmá.

„A při pátrání v dějinách jsem se dozvěděl, že Schwarzenbergové na Třeboni poměrně často, zejména na začátku 20. století, pobývali o Vánocích. Přijížděli v prosinci, setrvávali tu až do ledna a pak odtud odjížděli na plesovou sezonu do Vídně,“ přibližuje kastelán inspiraci, která ho přivedla k otevření zámku pro návštěvníky i v zimě.

O bílé paní, nočních poplaších a černém kocourovi s rolničkou
O třeboňský zámek se staral pětadvacet a půl roku, na konci prosince odejde do důchodu. V těchto dnech předává zámecký komplex svému nástupci Vítu Pávkovi, který je třeboňským zámkem odkojený, protože tu dělal průvodce už během studií na gymnáziu.

Na zámku neuděláte inventuru za den, v mobiliárním fondu má přes pět tisíc věcí a k tomu ještě několik stovek drobných a krátkodobých předmětů. A každá z těchto věcí teď musí projít rukama nastupujícího kastelána a musí se zkontrolovat, že to, co je v evidenci, skutečně existuje.

Od začátku listopadu už ani Hofman na zámku nebydlí, služební byt uvolnil pro svého nástupce. Do práce teď dojíždí.

„Kastelán nemůže počítat s tím, že bude na zámku bydlet věčně. Proto jsme si před dvanácti lety pořídili chalupu nedaleko Třeboně, kterou jsme si postupně zařizovali a teď se tam nastěhovali. V posledních dnech už jsem spal v zámeckém bytě bez nábytku jen na matraci na zemi,“ říká věcně muž, který si pomalu zvyká na spánek nerušený podivnými zvuky a jevy.

„Neříkal bych tomu strašidla, ale nadpřirozené bytosti. Třeboň je jako rožmberské sídlo spjatá s Perchtou z Rožmberka, dokonce se píše, že po smrti Petra Voka bylo možno bílou paní potkat i v lukách, jak pendluje mezi Krumlovem a Třeboní. Na Třeboni měla být spatřena na dlouhé chodbě ve 40. letech, kdy byl zámek obsazen Němci. Když jsem tu sám nastoupil, zažil jsem velké množství nočních poplachů, pak jsme se ženou říkali, že to je uvítání bílou paní,“ líčí Hofman, který se na zámku v noci setkal i s černým kocourem s rolničkou.

A průvodci v zámecké ubytovně umístěné pod zamčenými depozitáři si kastelánovi zase stěžovali na šoupání nábytkem a hlučný mejdan v kanceláři. Podle jedné jasnovidky je to prý dílo jednooké postavy. „Takže to je další záhadná bytost třeboňského zámku, která by tam měla být dodnes,“ podotýká.

Do práce se vydá naposledy v sobotu 30. prosince. Až skončí, chystá se tři dny odpočívat a dobít si baterky dlouhým spánkem. „A pak můžu pokračovat dál. Mám naplánované studium, četbu a cestování. Chci se věnovat milované Itálii, kde mám procestovaných 29 ze 30 regionů,“ plánuje.

Jako kastelán musel vyrážet na dovolenou mimo hlavní letní turistickou sezonu. Teď se těší, že ho práce nebude v cestování omezovat. Chce také studovat historii Itálie a prohlubovat si jazykové znalosti. Italštinu už umí obstojně, chystá se oprášit i němčinu a angličtinu, tedy řeči, které dlouho nepoužíval.

„Předloni jsem dokončil v Praze školu cestovního ruchu a stal se certifikovaným průvodcem s působností pro celý svět a aprobací na Itálii,“ konstatuje obdivovatel Itálie, kterého země oslovila památkami i náturou svých obyvatel. Nadchlo ho, jak jsou Italové uvolnění a bezprostřední. „Dýchají na vás tu pohodu, žádnou sešněrovanost, to jsou úžasné dovolené,“ dodává Pavel Hofman.

Pavel Hofman (64 let)
Narodil se v Litoměřicích. Absolvent Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita) nastoupil po vojně jako zootechnik v JZD Němčice na Prachaticku. Po 15 letech se přestěhoval do Třeboně a od 1. srpna 1992 se stal kastelánem tamního zámeckého komplexu, který patří k největším v Česku. Na konci tohoto roku půjde do důchodu. Je ženatý a má dva dospělé syny. Mezi jeho záliby patří zahrada, příroda a cestování. Na prvním místě stojí Itálie.

Autor: Ludmila Mlsová
Zdroj: https://budejovice.idnes.cz/pavel-hofman-trebon-zamek-kastelan-dte-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171124_090545_budejovice-zpravy_khr
Marie Košinová 28.12. 2017 22:50 Odpovědět
Z jihu na sever a zpátky domů. Třeboň vítá nového kastelána (Jindřichohradecký deník, 17.12.2017)
Třeboň/ROZHOVOR/ – Poprvé si prostředí třeboňského zámku, označovaného za perlu jižních Čech, vyzkoušel před lety jako běžný průvodce. Odtud ho život zavedl na památkové objekty na Moravu i na severozápad Čech.

Nyní se osmadvacetiletý Vít Pávek, původně ze Suchdola nad Lužnicí, vrátil na domovskou Třeboň, aby se stal jejím kastelánem, jedním z nejmladších památkových správců v celé zemi.

Začínal jste na Třeboni, nyní jste zpátky. Jaká byla cesta po českých památkách, která vás nakonec zavedla nazpátek?

Se zámkem v Třeboni se po 25 letech loučí kastelán Pavel Hofman. Klíče od panství přebírá Vít Pávek.Je to deset nebo jedenáct let zpátky, co jsem tu začínal. K práci památkáře mě přivedlo divadlo. Působil jsem jako herec a vedoucí SUchdolského Divadla, nabízel jsem představení na zámky, a přijel jsem i do Třeboně. Kastelán mi tehdy nabídl práci průvodce, tak jsem ji přijal, neboť mi byla historie vždy blízká. Byl jsem využit i pro kancelářskou práci a nakonec jsem vyrazil poznávat jiné památky. Působil jsem na zámku Buchlovice, Slatiňany a nyní poslední 5 sezón na zámku Nový Hrad v kraji žateckého chmele.

Památky mě bavily už odmala. Když jsem ale začal provádět na Třeboni, tak jsem na pozici kastelána ani nepomyslel. Zkušenosti z následných zámků mě ale zřejmě předurčily k tomu, že bych se tomu mohl věnovat. Zkusil jsem se tedy na místo kastelána přihlásit, ale neměl jsem úplně v plánu, že bych ho vyhrál. Teď jsem za to rád. Když jsem se ale tehdy přestěhoval do Ústeckého kraje, tak se mě spousta lidí ptala, jak jsem mohl opustit třeboňské rybníky a jít do „ošklivého“ Ústeckého kraje. Rybníky se okoukají, Středohoří na Lounsku, Džbánko i Krušnohoří mělo něco do sebe. Teď ale, když jsem zpátky, musím uznat, že pohled na zapadající slunce nad rybníkem Svět má opět svoje kouzlo.

V čem se historie severních a jižních Čech liší? Rozdílů musí být určitě spousta.

Člověk by si skutečně řekl, že historie jižních a severních Čech je úplně odlišná, ale ono to tak úplně není. Sice jsem se dostal do Ústeckého kraje, ale i tento kraj kdysi patřil Schwarzenberkům. V okolí královského města Louny měli Schwarzenberkové až patnáct hradů, zámků, tvrzí a panských sídel, a to není ani tady na jihu. Založil jsem i projekt Schwarzenberské Lounsko a našel ohlas, za což jsem rád. O to hůř jsem rozdělanou práci opouštěl. Zájem je o něj i zde na jihu, proto mě čeká pár přednášek v roce 2018.

V čem spočívá kouzlo dějin třeboňského zámku?

Třeboň je spjatá kromě Schwarzenberků také s Rožmberky. A proti mnoha jiným českým památkám má tu výhodu, že je plná příběhů. Ať už je to závěr života posledního Rožmberka Petra Voka, který zde zemřel, nebo soukromá vánoční rezidence Schwarzenberků mezi lety 1895 až 1922.

Pro mě osobně se trochu zapomnělo na období mezi těmi dvěma rody. Myslím tím hlavně rod Švamberků, rod s bílou labutí na červeném poli. Ti Třeboň zdělili po Rožmbercích a drželi ji do počátku Třicetileté války a prakticky se na ně zapomnělo. Oni ale odkaz Rožmberků dobře uchovávali a rozšiřovali jejich sbírky umění.

Jaké všechny úkoly vás nyní v nové funkci čekají? Co plánujete změnit, zrušit nebo nahradit?

Chtěl bych se zaměřit na obměnu průvodcovských textů i expozic. Snad se mi podaří ještě do začátku sezony pozměnit trochu průvodcovský výklad i ve Schwarzenberské hrobce, která pod správu třeboňského zámku také patří. Mrzí mě, že u ostatků knížecího rodu, se hovoří to samé, co se říká u obrazů na zámku. Turisté jezdí z Krumlova do Třeboně a na Hlubokou a všude slyší to samé, a pak to samé znovu slyší u nás na hrobce. Nový text by se měl zaměřit na specifika pohřebnictví, smrti a pohledu na smrt v knížecí rodině.

Nyní dochází k převzetí veškerého vybavení zámku, rozsáhlých budov, ale i dvou krajinářských parků. Kromě toho se seznamuji s administrativou a provozem. Jsem nesmírně rád, že zde mohu po 2 měsíce působit ještě s dosavadním správcem, panem Hofmanem. Za 25 let zná zámek po všech stránkách a jeho práce si nesmírně vážím. Je ale pravdou, že kdyby zde nebylo stále co zlepšovat a rekonstruovat, asi bych do výběrového řízení nešel. Jsem poměrně akční člověk, divadlo mě to naučilo, tak bych nedokázal jen sedět za stolem a spokojit se s tím, že je zde vše hotové. O to víc se těším na budoucnost zámku a jeho expozic. Chystá se rekonstrukce části zámku, jíž postupně vyklízí státní oblastní archiv, ale i přilehlého zámeckého parku. Pár plánů mám ale ještě v hlavě, tak doufám, že se mi je podaří naplnit.

Zdroj: https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/z-jihu-na-sever-a-zpatky-domu-trebon-vita-noveho-kastelana-20171217.html

Konec výpisu článku Zámek Třeboň, id: 5289 , rubrika: Třeboňsko
Kategorie: , zveřejněn: 9.01.2010
Autor: Marie Košinová