Zámek Hluboká nad Vltavou

Pozvánka do města Hluboká nad Vltavou, kde se nachází stejnojmenný zámek, který je  často označován jako nejhezčí zámek České republiky. Hluboká je 30 km na západ od Třeboně. 

Zámek - původně hrad - byl mnohokrát přestavován. Svoji současnou podobu získal zámek Hluboká v 19. století za vlády Jana Adolfa II. Schwarzenberka a jeho ženy Eleonory. Inspirací k přestavbě jim byla předchozí návštěva Anglie, zájmena pak královský zámek Windsor.

Prohlídkové trasy a okruhy

Zámek se svými 140 místnostmi a 11 věžemi nabízí několik variant prohlídek.

Nahlédnete do soukromých pokojů i do přepychových reprezentačních sálů s vyřezávaným obložením stěn, kazetovými stropy, elegantním stylovým nábytkem, křišťálovými lustry a bohatými sbírkami obrazů, stříbra, porcelánu a gobelínů.

Podívat se můžete i na vyhlídkovou věž a do zámecké kuchyně s množstvím dochovaného kuchyňského zařízení z přelomu 19. a 20. století.

V zámecké jízdárně si prohlédněte expozici jihočeské gotiky a holandských mistrů ze sbírek Alšovy jihočeské galerie.

Zajímavé tipy na prohlídky 

• Hlavní prohlídková trasa je zaměřena na reprezentační prostory 1. patra zámku, zařízené převážně podle vzoru anglické pozdní renesance alžbětínské a jakobínské doby a  soukromá apartmá kněžny Eleonory, propojená s dalšími reprezentačními prostorami včetně  knihovny.
• Prohlídka schwarzenberské zbrojnice nabízí mimořádně kvalitní rodovou sbírku zbraní a zbroje z období 13. až 19. století. Mezi špičkové ukázky raně barokního platnéřství patří černěná půlzbroj zdobená zlacením a stříbřením, zhotovená mistrem Hansem Ringlerem kolem roku 1560 v Augsburgu. Ve sbírce se nacházejí i orientální zbraně včetně perských zbrojí.
• Zámecká kuchyně s množstvím dochovaného kuchyňského zařízení z přelomu 19. a 20. století. V kuchyni uvidíme i  unikátní krb s otáčivými rožni poháněnými teplým vzduchem a původní lednice na sekaný led. Hotové pokrmy se dopravovaly jídelním výtahem; knížecí rodině sloužil ke spojení s kuchyní a reprezentačními prostorami také výtah osobní, instalovaný na zámku v roce 1906.

Historie Zámku Hluboká

Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy.

V neklidných dobách po smrti krále Otakara na Moravském poli se hrad ocitl v držení mocného jihočeského rodu Vítkovců, snad jako součást věna ovdovělé královny Kunhuty, kterou Záviš z Falkenštejna pojal za manželku. Do dějin vstoupila Hluboká až roku 1285, kdy na panství vládl Vítek, bratr Záviše z Falkenštejna. Po obvinění Záviše z velezrady odmítl Vítek vydat Hlubokou do královských rukou a opavský vévoda Mikuláš dal roku 1290 Záviše na tzv. Pokutní louce před Hlubokou popravit.

Hlubocké panství pak bylo často zastavováno a vzpamatovalo se až za vlády Viléma z Pernštejna, který dal zchátralý hrad opravit a vystavět u Hluboké několik rybníků, mezi nimi v roce 1490 i rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách.

V roce 1561 hlubocké panství koupil šlechtický rod pánů z Hradce. O dva roky později nechali Jáchym a po jeho předčasné smrti syn Adam na návrhy italského stavitele Baltazara Maggiho gotický hrad přestavět  na renesanční zámek kolem dvou nádvoří.

Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic; jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg.

Schwarzenbergové na Hluboké 

Další velký stavební zásah prodělala Hluboká na počátku 18. století, kdy Adam František Schwarzenberg dal přestavět zámek od základů podle návrhu knížecího stavitele Pavla Ignáce Bayera.

Dnešní podobu však získal zámek za vlády Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho choti Eleonory. Knížecí manželé se na cestách po Anglii seznámili s tudorskou a alžbětinskou architekturou. Zvláště kněžna byla uchvácena královským zámkem Windsorem natolik, že po návratu byl pověřen vídeňský architekt František Beer přestavbou Hluboké podle jeho vzoru. Po smrti Beera  přestavbu převzal knížecí stavitel Damasus Deworetzký (stavitel též Schwarzenberské hrobky v Třeboni). 

Přestavba probíhala v letech 1839 – 1871 a zcela zakryla předchozí stavební etapy.

Současně bylo bořeno rozsáhlé předhradí a zakládán anglický park se zimní zahradou a s ní spojenou jízdárnou. Západně od zámku byl postaven ve stejném slohu dům panského úřednictva. Dne 19. července 1871 položil arcivévoda Rudolf závěrečný kámen přestavby.

Pro reprezentační prostory zámku vybírala předlohy podle vzoru anglické pozdní renesance alžbětínské a jakobínské doby sama kněžna Eleonora, která také dala popud ke zřízení zámecké zbrojnice s mimořádně kvalitní sbírkou zbraní a zbroje.