Budějovická brána

Do samotného centra města Třeboně vedou tři hlavní cesty; každou z nich lemuje původní mohutná brána. Budějovická je jednou z nich.

Brána Budějovická

Budějovická brána střeží vstup do Třeboně ze západní strany.

V této části města byla původně brána zvaná Nová Břilická. Jako Budějovickou bránu ji vybudoval stavitel Dominik Cometa z Eckthurnu a Jan Lukan v letech 1605 – 10, a to jako závěr stavby tzv. Dlouhé zámecké chodby, vedoucí po městských hradbách.

Zřízení 100 metrů dlouhé Dlouhé chodby bylo vynuceno stěhováním rozsáhlé rožmberské knihovny a obrazárny z Krumlova do Třeboně (pod dohledem archiváře a kronikáře Václava Břežana). Při přístavbě Dlouhé chodby, která komunikačně spojila zámek nejen s bránou, a později i s kůrem přilehlého kostela sv. Jiljí a augustiniánského kláštera, původní Břilickou bránu nahradila honosnější Budějovická brána.

O Dlouhé chodbě

• Při stavbě chodby se nejprve jednalo o soustavu pavlačí nad původním opevněním, později (na počátku 18. století zde vznikla obezděná a krytá chodba). Na své severní straně chodba ústila prvním patrem nejprve jen do Budějovické brány a až později byla prodloužena na oratoř v západní části lodi kostela sv. Jiljí. Jednalo se o spojovací chodbu, kterou mohla využívat šlechta pro přímý přesun na mši suchou nohou.
• Dlouhá chodba je součástí areálu Státního oblastního archivu v Třeboni a byla využívání pro uložení mnoha archiválií. V roce 2019, kdy se Státní archiv stěhoval ze zámku do nových zrekonstruovaných prostor bývalého augustiniánského kláštera, byla z chodby značná část písemností odnesena. Zůstala zde pouze část nejcennějších památných archiválií. 
• Dlouhá chodba je pro veřejnost uzavřena a je přístupná pouze při speciálních příležitostech. V roce 2025 byla otevřena v10. 6. v Den mezinárodních archívů. Podívejte se na fotografie Dlouhé chodby z tohoto dne.

Z Břilické brány se zachovalo pouze klenuté schodiště. Tím procházíme, jdeme-li z Masarykova náměstí kolem staré zámecké lékárny brankou se schodištěm (kolem vstupu ke Kellymu) pro pěší do zámeckého parku a k Zámecké cukrárně. 

Brána byla do dnešní podoby přestavěna z komunikačních důvodů r. 1824.

Seznamte se i s ostatními bránami Třeboně.