Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Hadí muž a tanečnice - výstava ze sbírek Alšovy jihočeské galerie

Od 11. listopadu 2017 je v Třeboni k vidění zajímavá výstava na téma manéžové, varietní a potulné zábavy,  ze sbírek Alšovy jihočeské galerie. Nenechte si výstavu ujít.

Hadí muž a tanečnice / Bosé nohy a jiné zajímavosti 

Výstava, kterou připravil Dům Štěpánka Netolického ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií, představí kolekci obrazů, kreseb, grafiky, plastiky a také keramiky.

Soubor, který čítá více jak padesát uměleckých předmětů od 18. století přes postmodernu až po konec 20. století, nabídne poutavý pohled do světa komediantů a loutkových divadel, kolotočů, střelnic a dalších zábavných atrakcí jako varieté, kabaretů a cirkusů, které nás přitahují svou pestrostí a rozmanitostí již celá staletí.

Na výstavě budou zastoupena umělecká díla od Adolfa Borna, Bedřicha Stefana, Bohumila Dobiáše, Jana Kodeta, Josefa Čapka, Karla Teigeho, Františka Tichého a mnoha dalších.

Vernisáž: 10. 11. 2017 od 17:00 hodin. 

Výstava potrvá do 4. února 2018.

Slovo kurátora výstavy

Komedianti a loutková divadla, kolotoče, střelnice a další zábavné atrakce jako varieté, kabarety a cirkusová vystoupení přitahují svou pestrostí a rozmanitostí již celá staletí. Představují fascinující svět plný neočekávaných okamžiků. Jsou místem, kde je v přímém kontaktu staré a nové, krásné a ošklivé, vysoce umělecky ceněné a pokleslé. V prostoru plném světel, zvuků a vůní, kde na malou chvíli může čas plynout všemi směry. V oblasti, kde v nepopsatelných momentech dochází k porušování optických a gravitačních zákonů, mezi všemi těmi kočovnými umělci, je jednotícím prvkem a hlavním smyslem maximálně zabavit diváka.

Prezentace sbírkových předmětů Alšovy jihočeské galerie připomene mimo jiné mědiryt Loutkové divadlo švýcarského malíře, grafika a básníka Salomona Gessnera (1730–1788), kolorované mědirytiny z prostředí zábav a slavností převážně ve Vídni působícího kreslíře a ilustrátora Johanna Christiana Schoellera (1782–1851), satirické mědirytiny s divadelními výjevy dle předloh anglického rytce a karikaturisty Williama Hogartha (1697–1764) nebo barevné neoklasicistní mezzotinty Johna Raphaela Smitha (1751–1812). Ucelenější představu doplňují jemné výtvarné práce na motivy potulného a loutkového divadla v dřevorytech Vladimíra Silovského (1891–1974) nebo ukázky z tvorby Bohuslava Reynka (1892–1971).

Právě lidové loutkářství a komediantství je úzce provázáno se vznikem cirkusů. Rozličné spolky, nejčastěji loutkářské rodiny, navazující na tradice a zvyky středověkého kejklířství a především na prvky commedia dell'arte, začínají do svých představení zapojovat různá pohybová a gymnastická vystoupení. Umělecký výkon, založený na mimořádné tělesné zdatnosti nebo odvaze, zaznamenaný v dílech výrazného představitele české avantgardy Františka Tichého (1896–1961), nabízí zajímavý pohled do prostředí plného klaunů, artistek, žonglérů a krasojezdkyň.

Umění balancování (např. provazochodectví) zachycené v cyklu Lidé V. nalezneme také v kompozicích Oresta Dubaye (1919–2005), jenž se řadí k nejvýznamnějším slovenským grafikům 20. století. Tento akrobatický styl, spočívající v udržení rovnováhy, výborně vystihuje syrově pojatá malba Z vysoka Františka Hudečka (1909–1990), člena Skupiny 42. Další podoby ekvilibristických a krotitelských dovedností doplňuje lept Psí cirkus Antonína Majera (1882–1963) nebo CirkusEmila Kotrby (1912–1983).

Zájem o prostředí maringotek a šapitó se rovněž z velké části objevuje v malířské a grafické tvorbě Jana Rambouska (1895–1976). Podobnou tematiku reflektuje ve své výtvarné činnosti Alois Moravec (1899–1987), Karel Štěch (1908–1982) a řada dalších. Kubisticky ztvárněná figura Kouzelník v barevné litografii Františka Grosse (1909–1985) nebo linoryt Tanečnice Karla Teigeho (1900–1951), který se významně podílel na formování českého poetismu a surrealismu, rozšiřují expozici o náměty z kabaretních a varietních představení.

Cirkusová a podobná vystoupení dosahují největšího rozvoje na přelomu 18. a 19. Století a následně v 70. letech 20. století, kdy dochází k postupnému propojování různých divadelních prvků s těmi manéžovými. Akrobatky, tanečníci a žongléři se stávají herci, herci přijímají role eskamotérů, atp. Vývoj v této oblasti pokračuje i v současné době a jistě nabídne mnohá nová překvapení. A kolotoče? Jak se zdá, tak se stále točí a zatím nedokážeme ani dohlédnout, jaké nové podoby zábavy nás v této oblasti čekají na počátku a v průběhu 21. století.

Výběr ze sbírkového fondu Alšovy jihočeské galerie představí návštěvníkovi výstavy kolekci obrazů, kreseb, grafiky, plastiky a také keramiky. Soubor, který čítá více jak padesát uměleckých předmětů od 18. století přes postmodernu až po konec 20. století, nabídne poutavý pohled do způsobu života lidí stěhujících se soustavně z jednoho místa na jiné za účelem produkce zábavných atrakcí a obživy. Mimo výše zmíněné výtvarníky budou na výstavě zastoupena umělecká díla od Adolfa Borna, Bedřicha Stefana, Bohumila Dobiáše, Františka Muziky, Jana Kodeta, Josefa Čapka, Rudolfa Kremličky a mnoha dalších.

David Kubec a Miroslav Růžička, kurátoři výstavy

Galerie
rozbalit galerii
Komentáře
Celkem 0 komentářů


Konec výpisu článku Hadí muž a tanečnice - výstava ze sbírek Alšovy jihočeské galerie , id: 11395 , rubrika: Kultura a sport
Kategorie: , zveřejněn: 2.11.2017
Autor: Marie Košinová