Josef Šusta

Josef Šusta
(1835 – 1914)

Josef Šusta (1835 – 1914) významně ovlivnil rybníkářství střední Evropy.  Jeho systém opatření ke zvýšení úživnosti ryníků je dodnes používán. Svým významem se řadí mezi velké rybníkáře Třeboňska.

Josef Šusta a Třeboň

Josef Šusta pracoval ve druhé polovině 19. století na Třeboňsku ve schwarzenberských službách jako vrchní správce třeboňského velkostatku. Významně se zasloužil o oživení rybničního hospodaření na Třeboňsku.

Za konec Zlatého rybníkářského věku na Třeboňsku bývá označován odchod Jakuba Krčína z rožmberských služeb r. 1590, resp. úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka r. 1611. 

Schwarzen­berkové získali třeboňské panství v roce 1660. Sice rychle pochopili význam tradičního rybničního hospodářství, ale ani jejich politika nezabránila mnohdy negativnímu vlivu nových metod vysoušení rybníků a přechodu k polnímu hospodaření na vesměs málo úrodné půdě. Do druhé poloviny 19. století vstoupilo rybníkářství s méně než polovinou někdejší plochy. Příchází však nová generace odborníků, k nimž patří především Josef Šusta. A právě ten se mj. zasloužil o obnovu některých rybníků v Nadějské rybniční soustavě.

Josef Šusta (1835 – 1914) svým dílem významně ovlivnil rybníkářství střední Evropy ve druhé polovině 19. století. Jeho systém opatření ke zvýšení úživnosti rybníků cestou hnojení a hydromelioračních zásahů je dodnes používán a je základem polopřirozeného chovu ryb na Třeboňsku. Zavedl také umělé přikrmování ryb a rozšířil chované druhy o síha severního (marénu). Svým významem se tak řadí mezi velké rybníkáře Třeboňska - Štěpánka Netolického, Jakuba Krčína z Jelčan a Mikuláše Rutharda z Malešova.

Pomník Josefu Šustovi byl postaven na hrázi rybníka Svět v roce 1928 podle návrhu prof. V. Suchomela. U tohoto pomníku končí naučná stezka Cesta kolem Světa.