Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

GUITAR ARTE TRIO - kytarový recitál

Kytara Pozvánka 17. července 2015 do Borovan na Kytarový recitál. Účinkuje

GUITAR ARTE TRIO

Začátek ve 20 hodin.
V malovaném sále kláštera.

Vstupné 80 Kč, na místě 100 Kč.

Program koncertu v Borovanech

Simone Molinaro (1565 –1615)
Ballo

Gaspar Sanz (1640 –1710)
Musica de la guitarra espanola

Silvius Leopold Weiss (1686–1750)
Chaconne

Antonio Vivaldi (1675 –1741)
Koncert D dur RV 93 – Allegro, Largo, Allegro

Jiří Benda (1713–1752)
Andante Graciozo

Filippo Gragnani (1768 –1820)
Allegro

Francisco Tárrega (1852 –1909)
Pavana

Francisco Tárrega (1852 –1909)
Recuerdos de la Alhambra

Isaac Albéniz (1860 –1909)
Granada, op.4 č.1

Španělské lidové melodie
Výběr

Astor Piazzolla (1921 – 1992)
Libertango

Joao Pernambuco (1883–1947)
Sons de Carrilhoes

Celso Machado (*1953)
Suite

GUITAR ARTE TRIO

Guitar Arte Trio – je profesionální hudební těleso s velmi osobitým zvukem a mnohaletou koncertní praxí. Hudební spolupráce tří kytaristů začala v roce 1992 a během své existence se soubor úspěšně představil na mnoha domácích i zahraničních pódiích. V repertoáru má hudbu renesance, baroka, klasicismu, romantismu a řadu skladeb autorů 20. století a to nejen z oblasti vážné hudby. Zvláštní místo v repertoáru souboru zaujímá hudba Španělská a Latinskoamerická, která je kytaře velmi blízká.

Jindřich Kaulfers – absolvent Státní konzervatoře v Teplicích a mnoha mistrovských kurzů předních evropských kytaristů (Pavel Steidel – Holandsko, Thomas Offermann, Jens Wagner– SRN, Alexandr Swette – Rakousko, Gordon Croskey, Brian Wright– Velká Británie). Často je zván ke spolupráci s nejrůznějšími komorními soubory i sólisty. Jeho sólový repertoár zahrnuje jak díla starých mistrů, tak značný potenciál soudobého hudebního odkazu. Kromě souboru Guitar Arte Trio působí v několika dalších ansámblech (Komorní Duo – s klarinetistou Alexandrem Fesjukem, s kytaristou Ivanem Šoltysem a flétnistkou Lucií Čisteckou – Trio Con Flauto). Jindřich Kaulfers hraje na mistrovské nástroje Roberta Schneidera a Jana Schneidera.

Ivan Šoltys -kytaru vystudoval na Konzervatoři v Teplicích. Neocenitelné zkušenosti získal u prof. pražské konzervatoře Jiřího Jirmala při přípravě na prestižní kytarovou soutěž Radio France. Je laureátem mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře. Vystupuje již řadu let též jako sólista i komorní hráč. Ivan Šoltys hraje na kytaru Masaru Kohno.

Stanislav Prokeš -hru na kytaru studoval u řady předních českých pedagogů. Hudbu dále studoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Jako komorní hráč působí v několika dalších souborech. Aktivně se věnuje pedagogické činnosti. Stanislav Prokeš hraje na mistrovskou kytaru Jana Schneidera.

Kytara – hudební nástroj

Kytara je dnes asi nejrozšířenější hudební nástroj západní kultury. Ale co víme o jejím původu? Její historie začíná přibližně 4000 let před našim letopočtem v Mezopotámii vznikem loutny. Loutna byla hojně používaná v Indii, Číně, Egyptě. Oblíbili si ji Babyloňané, Asyřané, Řekové i Římané. Z počátku měla je 1–4 struny bez pražců, dlouhý krk a hrávalo se ponejvíce dřevěným plektrem. Pro loutnu je charakteristický klenutý korpus bez lubů.

Do Evropy se dostala přes jižní státy z Arábie někdy v období raného středověku. Ve 13. století se ve Španělsku objevuje Vihuela, která již měla korpus velmi příbuzný kytaře, nicméně struny a ladění bylo loutnové. Ve Španělsku, které je považováno za její původ, byly tehdy známy dva druhy kytary – guitarra moresca (maurská), více podobná loutně svým mírně klenutým tělem, a guitarra latina, konstrukcí připomínající dnešní kytaru. Tyto nástroje byly většinou lidové a měly čtyři struny. Svým tvarem se příliš nelišily od nástrojů violových, tedy smyčcových, ale byly používány jako drnkací. K tomu sloužilo „trsátko“- většinou z brku ptačího pera. Období vrcholné gotiky až pozdního baroka patřilo loutně. Měla i duchovní symboliku a byla často zobrazována jako nástroj andělský. Vznikla řada krásných skladeb. Ať již tanečních nebo k poslechu. Loutnistům však přestával stačit počet strun a rozsah. Proto vznikají teorby, které mývají i 64 strun a různé velikosti. Rozmanitý kontrapunkt a kaskáda ozdob, to je loutna v období baroka.

Je těžké určit přesné datum vzniku pětistrunné kytary. Pravděpodobně se objevila opět ve Španělsku a to v polovině 16. století. Brzy se stala oblíbeným nástrojem a zaujala mnohé význačné loutnisty, kteří pro ni začali komponovat. Zvukově se mnohem více podobala loutně, než dnešní koncertní kytaře. Pětistrunná kytara byla používána až do poslední čtvrtiny 18. století. Provádělo se však mnoho experimentů ve stavbě, které předznamenaly vývoj nástrojů moderních. Kolem roku 1800, kdy se na některých kytarách začala objevovat přidaná šestá struna.

Vývoj moderní klasické kytary je jednou z mála možností v historii hudebních nástrojů, který je docela s jistotou zmapován. Počátky lze datovat do období kolem roku 1850. Jsou spojeny se jménem Antonio Torrese, Španěla, nazývaného „Stradivari kytary“. Plně si toto označení zaslouží, protože nejvíce přispěl k vývoji v konstrukci a zvukové kvalitě nástroje. Španělský virtuoz, Andrés Segovia, se zasloužil o mohutný nástup kytary na poli koncertním. Mezitím se stává kytara populárním lidovým nástrojem.

Dnes kytara protíná většinu žánrů a poptávka u posluchačů spíše narůstá.

Navštivte i další akce Borovanské kulturní mozaiky 2015.

Komentáře
Celkem 0 komentářů


Konec výpisu článku GUITAR ARTE TRIO - kytarový recitál, id: 10035 , rubrika: Kultura a sport
Kategorie: , zveřejněn: 15.07.2015
Autor: Marie Košinová