Zámek Jemčina

CELÝ OBJEKT ZÁMKU JEMČINA JE UZAVŘEN A JE NEPŘÍSTUPNÝ VEŘEJNOSTI !!!

Lovecký zámeček Jemčina se nachází ve vesnici Jemčina na Třeboňsku, nedaleko Novosedel nad Nežárkou. Stojí nedaleko řeky Nežárky při jihovýchodním okraji rozsáhlého Jemčinského polesí.

Z historie

Již v r. 1384 se v těchto místech plné lesů a blat připomíná Nový dvůr, později – podle vrat u jezu v blízké řece – nazývaný Jemčina. Později zde nad řekou nechal majitel jindřichohradeckého panství, hrabě Jan Jáchym Slavata, postavit kolem roku 1670 hřebčín.

Po vymření rodu Slavatů po meči získává Hradecké panství v roce 1691 Heřman Jakub Černín a s ním i hřebčinec. K němu nechal v r. 1747  hrabě Prokop Vojtěch Černín přistavět  barokní lovecký zámeček s kaplí podle projektu A. Luraga. V letech 1757–1760 byly provedeny některé stavební změny a rozšířena okrasná zahrada.

V letech 1766 –1770 byla k původní budově byla přistavena postranní křídla, čímž vznikl tzv. čestný dvůr. Přímo v zámku došlo 1769  k vystavení nové kaple zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Kaple je 19 m vysoká a svou freskovou výzdobou představuje nejcennější část zámku. Na výzdobě kaple se podíleli štukatér Carlo Bossi, obrazy maloval pražský malíř Quirin Jahn a stavba varhan byla zadána Josefu Horákovi z Dačic. Z roku 1772 pochází i dvě sochy sv. Šebestiána a sv. Tekly, postavené při silnici od Jindřichova Hradce.

Dnešní pozdně barokní vzhled tak získal zámek ve 2. polovině 18. stol. V té době se sem přestěhovali Černínové ze zámku Jindřichův Hradec, který byl velmi poničen požárem v roce 1773.

Úplně nový vzhled na sebe vzal zámek po roce 1790, kdy bylo hrabětem Janem Rudolfem Černínem definitivně rozhodnuto pořádat zde štvanice. K tomuto účelu byl přizpůsoben zámek i celé okolí. Velké náklady si vyžádala především úprava obory, dějiště tzv. parforsních honů. Rozlehlá plocha obory byla lesmistrem Wachtelem rozdělena na 33 rovnoběžných alejí, které protínalo téměř v pravém úhlu 22 příčných alejí. Především v podzimních měsících se na Jemčinu sjíždělo panstvo z celé monarchie.

Soumrak nad Jemčinou přišel 26. července 1822, kdy se přes jemčinskou oboru přehnala vichřice a v několika minutách bylo dílo celých desetiletí zničeno. Zámek postupně ztrácel svou pozici. V roce 1923 převzal zámek včetně polesí československý stát. 

Po válce měl zámek nejistý osud. Převzala jej armáda, která sem umístila útvar raketového vojska. V této době byl z velké části zničen přilehlý park, ale k devastaci vlastního zámeckého objektu došlo i po odchodu armády v roce 1992. V roce 2002 zahájil nový majitel celkovou rekonstrukci a již v následujícím roce byl zámek opět otevřen veřejnosti. V květnu 2004 pak došlo znovu k vysvěcení zámecké kaple. U zámku byla zámecká restaurace. Od roku 2015 je i ta trvale uzavřena.

Zámek Jemčina i s parkem je v soukromých rukou, a je trvale uzavřen pro veřejnost.

Zámecký park Jemčina

Součástí zámečku je také zámecký park Jemčina. Je jednou z nejvýznamnějších dendrologických lokalit Třeboňska. Park je velmi rozlehlý a roste v něm řada starých památných stromů, které nemají svým stářím a vzrůstem na Třeboňsku obdoby.

Jemčina a přilehlá velká obora prosluly parforsními hony (štvanice) na jeleny a daňky, které zde v letech 1790 – 1821 pod vedním lesmistra Jiřího Wachtela pořádal Jan Rudolf Černín. Ten také v roce 1790 nechal zámek a zámecký prk přestavět a tím jej přizpůsobit štvanicím a parforsním honům. Velké finanční prostředky si vyžádala úprava obory, která byla rozdělena na 33 rovnoběžných alejí, které protínalo 22 příčných alejí. Tyto hony inspirovaly Aloise Jiráska k napsání povídky Záhořanský hon. Hony se konaly i později až do roku 1922, kdy velká vichřice velkou část lesa zničila. Za 1. republiky sloužil zámek jako letní sídlo pro hosty majitelů; zčásti i k ubytování lesních zaměstnanců.

Okolí zámku

Na silnici od Jindřichova Hradce stojí krásné sochy sv. Šebastiána a sv. Tekly z roku 1772. O jednu alej blíže k J. Hradci je pomníček lesního rady Jiřího Wachtela.

Severně od Jemčiny necelé4 km ve směru na Kardašovu Řečici je v lesích zajímavý turistický cíl - Lannův kříž.

Části z původního nábytkového vybavení jemčinského zámečku se zachovaly na prohlídkové trase C na Státním hradě a zámku v Jindřichově Hradci. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout například jemčinskou knihovnu nebo soubor obrazů černínských loveckých psů.

Zámek Jemčina je národní kulturní památka.

CELÝ OBJEKT ZÁMKU JEMČINA JE UZAVŘEN A JE NEPŘÍSTUPNÝ VEŘEJNOSTI !!!