Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Digitalní archiv SOA v Třeboni

V souvislosti s Třeboní má mnoho lidí zájem o Státní oblastní archiv Třeboň, aby zde mohli pátrat po svých předcích. Kromě hledání svých kořenů je často zájem i o historii domů, a to buď svých vlastních nebo po rodičích a nebo zakoupených jako rekreační objekty. Nejnověji je také velký zájem o pradědečky padlé v 1. světové válce…

Z těchto důvodů důvodu je badatelsky nejnavštěvovanější a tedy nejvytíženější materiál v třeboňském archivu Sbírka matrik Jihočeského kraje z let 1587 – 1949 (1952). Je to téměř 7 000 knih a spisů matriční knihy římskokatolických farních úřadů z let 1587 – 1949 (1952) , evangelických farních úřadů z let 1782 – 1933, v menší míře také církví ostatních – pravoslavné z let 1923 – 1925, československé z let 1920 – 1932, a také matriky osob bez vyznání z let 1868 – 1935.

Jihočeské matriky v DigiArchivu

Z důvodu obrovského zájmu laiků a na druhé strany snaha vlastního archivu o ochranu archivního materiálu, a také o plošnější zpřístupnění matrik, došlo k digitalizaci celé této Sbírky matrik.

Od roku 2007 fungují webové stránky digitálního archivu SOA v Třeboni (www.digi.ceskearchivy.cz), kde kromě žádané Sbírky matrik Jihočeského kraje mohou zájemci studovat i další archiválie zejména genealogické povahy – pozemkové knihy, urbáře, soupisy poddaných, sčítání lidu či kroniky. 

Digitalizace probíhala v letech 2007 – 2010; dnes jsou všechny matriční knihy uložené v Třeboni zpřístupněny v DigiArchivu na stránkách:

http://digi.ceskearchivy.cz

Rozhovor s ředitelem archivu V. Ramešem

K tématu nabízíme rozhovor z července 2015 s ředitelem Státního oblastního archivu v Třeboni Václavem Ramešem:

Předky lze dohledat až do doby Petra Voka,
říká šéf archivu v Třeboni

Hledat své předky nebylo nikdy snazší. Ještě před pár lety se v badatelně Státního oblastního archivu v Třeboni mačkali amatérští genealogové a mnozí se dovnitř ani nevešli. Dnes je tu skoro prázdno. Ne, že by se lidé o své předky nezajímali. Naopak. Díky digitalizaci si badatelnu může udělat každý doma ze svého počítače.

Měsíčně má digitální archiv desetitisíce návštěv z celého světa. Najdou tu obrovské množství dokumentů včetně třeba sedmi tisíc matrik. „Lidí, kteří studují genealogii, výrazně přibylo. Přeci jen dojíždět někam do archivu není snadné a zvlášť pro starší badatele. Navíc Třeboň je trochu z ruky a problém je tu i s parkováním,“ popisuje ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni Václav Rameš.

S digitalizací jste začali před osmi lety. Kolik toho ještě zbývá?
Máme zatím jen zlomek. V jižních Čechách máme přes 50 kilometrů archiválií. Začali jsme s těmi nejdůležitějšími materiály pro badatele, jako jsou matriky. Dříve jsme měli badatelny přeplněné. Místo se muselo rezervovat rok dopředu. V prvním týdnu v lednu přicházely žádosti na celý rok a do tří dnů byly zaplněny. Dnes sem na genealogický výzkum nechodí prakticky nikdo. Proč taky, když si uděláte badatelnu v pohodlí svého obýváku.

Co všechno člověk v digitálním archivu nyní najde?
Dnes jsou kromě matrik hotové třeba i soupisy poddaných, což je další vynikající pomůcka při hledání předků. Dají se v nich dohledat lidé až do doby Petra Voka z Rožmberka. Jsou v nich všechny vesnice a soupis lidí v každém roce. Teď dokončujeme digitalizaci pozemkových knih. Tohle všechno dohromady když se propojí, dá ucelený obraz o člověku, kterého hledáte. Je důležité všechny ty zdroje kombinovat, protože v matrikách docházelo k chybám.

Čím to?
Svatba, křty, pohřby, to všechno byly události, které se zapíjely, a zápis se dělal později. U úmrtí v matrikách najdete plno stoletých lidí. Ve skutečnosti jim bylo třeba 60, ale vypadali na sto. A nikdo si přesně nepamatoval, kdy se narodili. Pokud budete studovat jen matriky, může se stát, že se dostanete k úplně jiné rodině. Jména se totiž měnila „po chalupě“. To v matrice nezjistíte. Když se Nováček přiženil k Černým, říkali mu mladý Černý a už měl jiné jméno. V pozemkové knize je to pravdivější, protože se to psalo podle skutečného majitele. Tam bude Nováček, řečený Černý. Podle čísla popisného tam najdete všechny vlastníky. Čili pokud máte starý dům, můžete tam zjistit jeho historii.

Kdy budou zveřejněné pozemkové knihy?
Blížíme se k závěru. Odhaduji, že možná příští rok by už to mohlo být na internetu. Ale těžko to odhadnout. Vedle toho děláme i ty nejcennější archiválie, které tu máme. Tedy v podstatě bývalý rožmberský archiv. Teď jsme zhruba v husitství. Postupně budeme zpřístupňovat i mapy a plány. A to je obrovská nádhera, protože to jsou barokní mapy a jsou velmi kvalitní.

Jak daleko do historie se dá v pátrání po předcích spolehlivě dostat?
Zhruba do třicetileté války. Pokud to byli sedláci a drželi se na jednom gruntu, je možné dostat se díky soupisům poddaných až do doby Petra Voka z Rožmberka. A to je přece nádherné. Dál se dostanete už jen v případě šlechtické rodiny nebo zločinců.

Kolik času vytvoření rodokmenu laikovi zabere, když se to dá zvládnout z domova?
Může se zdát, že se zdigitalizovanými dokumenty je to otázka pár večerů. Ale není. Je to detektivní práce, čtení starých textů, písmo procházelo v průběhu staletími různými změnami. Někdy se psalo česky, někdy latinsky nebo německy. Některou větev můžete mít hotovou poměrně rychle za půl roku, jinou můžete dělat pět let. Je to velmi náročná práce. Ale je to jako droga. A myslím, že pro starší lidi je to i bezvadné cvičení hlavy.

Kolik lidí digitální archiv využívá?
Měsíčně máme desítky tisíc návštěv a stále to číslo roste. Opravdu zajímavé je to, že k nám chodí lidé z celého světa. Jsou tam Němci, Američané, Australané. Potomci Čechů, kteří dnes pátrají po svých předcích, jsou po celém světě. To jsou lidé, kteří by se bez digitalizace ke svým kořenům pravděpodobně nikdy nedostali. My jsme dříve dostali dotaz z Ameriky, že jejich předek se narodil v Čechách a jestli ho dohledáme. To jde těžko. Dnes jsou schopni si informace hledat sami a jsou opravdu nadšení, když předka u nás najdou. Občas to silně zapůsobí i na mě.

Jak to?
Měli jsme tu například Eugena Cernana, posledního astronauta, který se prošel na Měsíci. Při jedné návštěvě jsme mu ukázali matriku se záznamem o jeho dědečkovi. A místo podpisů svědků tam byly tři křížky. Říkal, že mu úplně mrazí v zádech, když si uvědomil, že jeho předkové ob jednu generaci neuměli číst a on chodil po Měsíci. To je neuvěřitelný pokrok. Tehdy dolehlo i na mě, jak se celá společnost posunula. Tři čtyři generace a svět je úplně jiný.

Stačí se podívat na matriky zemřelých, kolik dětí se nedožilo jednoho roku…
To je pravda. Úmrtnost byla obrovská. Vždycky mě udivuje, že rodiče dávali dětem až třikrát čtyřikrát stejné jméno, když to předchozí zemřelo. Nevím, jestli bych na to měl sílu. Oni to však brali jinak. Mívali deset dvanáct dětí a dospělosti se dožily třeba čtyři. Děsivé ovšem bylo i to, jak se společnost chovala k nemanželským dětem. I ten farář napsal do matriky, že je to parchant. Byl to život v opovržení.

Jak jste na tom vy se svým rodokmenem? Zpracoval jste si ho?
Já jsem dělal rodokmeny pro pár přátel. Někteří se ho tedy ještě nedočkali, za což se jim omlouvám. Sám pro sebe jsem si ho nedělal. Asi by se tady dalo mluvit o kovářově kobyle. Ale věnoval se tomu jeden můj vzdálený bratranec. Dostal se hodně daleko. Byli jsme rodem kovářů, takže ta kovářova kobyla sedí.

Zdroj: budejovice.id­nes.cz

Galerie
rozbalit galerii
Komentáře
Celkem 7 komentářů, poslední přidán 04.11. 2019 14:36

Reagovat na příspěvek:

Hanka | 30.01. 2019 10:01

Dobrý den,

pane Josefe, snad pomůže tento návod: nahoře vlevo stránky digiarchivu je záložka \"UŽIVATEL\". Když ně něj kliknete, vlevo ve sloupci se Vám zobrazí možnost REGISTRACE. A dál to jistě již zvládnete. Hanka

(neveřejný údaj)

Anna 05.12. 2015 02:11 Odpovědět
Pane řediteli, přijměte můj dík za digitalizaci matrik a soupisů poddaných. Od roku 2011, kdy jsem se dozvěděla z TV o digiarchivu, jsem tu drogu - hledání předků - podstupovala po mnoho hodin denně-nočně. Vše jsem si zažila jako naprostý amatér, číst písmo, hrozit se změn jmen, než jsem pochopila systém \"po chalupě\", hledat ztracené rodiny v jiných farnostech podle křestních jmen v soupisech poddaných (systém množin - jméno otce, matky, dětí včetně věku), vše ověřovat v matrikách. Můj rozrod ze strany matky zahrnuje obce Dubenec, Munice, Břehov, Hosín, Čejkovice, Dasný, Bavorovice, Úsilné, Hůry, Mydlovary, Opatovice, také Lipovou Lhotu u Sušice. Jedna větev předků změnila své příjmení 6x - od Hekera, přes Kalistu, Bastla, znovu Kalistu, Hrobaře, Trumfa, zpět ke Kalistovi, nakonec Soudek. Druhá větev \"jen\" 4x - od Horkého, přes Štefla, Babku po Nýdla. Dostala jsem se do prvních matrik Nákří, Pištín, Zahájí, Hosín, Sv. Mikuláš v Budějovicích - dál už bylo temno. Bylo to podivné, ti předci mi začali být tak blízcí, jako bych s nimi udržovala na živu jejich děti, byla vykoupena z poddanství od budějovických měšťanů svým příštím mužem- synem čejkovického krčmáře a porodila několik dětí než zemřel a držela jsem s dětmi grunt než mi přivedli druhého, hodně mladého, který uměl psát! (říkali mu Student, ale potom měl jméno po prvním muži a prvním gruntu). O druhý grunt jsme přišli, syn zemřel, na gruntu zůstalo naše jméno ale snacha si vzala jiného a brzy taky zemřela, byli jsme jen podruzi, nejmladší dcera se zkazila a sloužila jako kojná. Samé neštěstí, druhý syn se stal hrobařem a to jsme byli rádi, že má střechu nad hlavou s tolika dětmi. Kluci to nechtěli dělat, utekli mu k drábům a na vojnu, z děvčat se postupně staly podruhyně nevdaly se dobře, hrobař po dvaceti letech se dostal jako hospodář na grunt, ale syn Václav byl samá ženská, samé nemanželské dcery sedláka u kterého sloužil, to byli na dně moji předci. Zase se vzchopili. Jakub, syn podruha Václava snad na přímluvu svých tetiček, které sloužily u pana důchodního, obročního a taky v Krummau, se dostal v 28mi letech jako hospodář na grunt, pak jeho syn ,pak jeho vnuk - tomu zemřel jediný syn, zůstala malá dcera (moje prababička), konec poddanství, konec gruntu. Na hřbitově v Hosíně po předcích nezbyl ani hrob, dělali tam 170 let. Je mi jich líto. Tak to je ta jedna větev.
U těch dalších to bylo obdobné, pády, vzestupy, smrt, sirotci. Škoda, že jsem už stará, byl by to krásný román, ale chtělo by to čas na studium dobových reálií. Ten čas už nemám a stejně by to dnešní lidé nečetli. Tak jsem fakta sepsala pro potomky - přes 50 stran (mimo kopií matrik a soupisů) a ještě se chystám splnit několik úkolů - zjistit, kolik prapředek zaplatil za Žofii Klímovou budějovickým měšťanům, zjistit proč se nájemcům na panských gruntech říkalo Nýdl, a až zdigitalizujete gruntovní knihy - zjistit, zda Dvořák z Hůr, který uprchl s rodinou z chalupy, byl Dvořák \"po chalupě\" nebo jak se tento předek vlastně jmenoval a odkud byl.
Děkuji Vám, pane řediteli, že mi Vaši lidé umožnili prožít krásné dobrodružství s mými předky a přeji Vám hodně zdraví. Anna z Českých Budějovic
Jiří Herolt - Liberec 22.02. 2016 08:54 Odpovědět
Digitalizací matrik a dalších dokumentů jste odvedli obrovský kus práce . Dík za ní.
Osobně jsem ale nespokojen, protože u mnou hledané osoby je celá druhá strana zápisu nesmyslně překryta zprávou o úmrtí. Tím je celá stránka a zápis znehodnocen a nedovím se jména rodičů a pod. A právě tento údaj mě zajímá nejvíce , abych mohl dále pokračovat. Cestovat do Třeboně se mi nechce, tak musím s bádáním končit.
konkrétně se jedná Týn nad Vltavou, římskokatolická církev, kniha 16 ,databázi narozených 1880-1890, str. 212,213 , zápis 9.
18.ledna 1885.
irena vrbová 26.05. 2017 22:08 Odpovědět
prosím pěkně hledám svojí babíčku františku jiříčkovou bydlela v lesní ulici včelná u č.budějovic děkuji vrbová
Eva 20.09. 2017 15:23 Odpovědět
Dobrý den,prosím jak se přihlásit?Stále mi to hází chybu v hesle a nebo ve jméně.Nikdy jsem se nepřihlašovala.Děkuji.
Josef, Teplice 22.01. 2019 14:15 Odpovědět
Vážený pane řediteli! Už delší dobu vyhledávám svoje dávné předky. Něco se mi podařilo, hlavně díky archivářce paní Sudové z městského úřadu Kasejovice.Velice ochotná a příjemná paní, ale nechce se mi jí stále obtěžovat. Chtěl jsem se přihlásit na Váš Digi Archiv a pokusit se o vyhledávání.Stále se mi hlásí, že jsem zadal chybně uživatelské jméno, nebo heslo.Zadal jsem veškeré údaje, které byly požadovány. Když zadám „zapomenuté heslo“, objeví se mi ! chybné údaje, e-mail prý není v databázi. Tak nevím, jak se mám na Digi Archiv dostat. Ani ty předchozí údaje nejdou smazat a napsat nové přihlášení. Co mám pro to ještě udělat? Předem děkuji za odpověď a přeji Vám i celému Vašemu týmu hodně úspěchů ve Vaší odpovědné práci. Josef, Teplice.
Hanka 30.01. 2019 10:43 Odpovědět
Dobrý den,

pane Josefe, snad pomůže tento návod: nahoře vlevo stránky digiarchivu je záložka \"UŽIVATEL\". Když ně něj kliknete, vlevo ve sloupci se Vám zobrazí možnost REGISTRACE. A dál to jistě již zvládnete. Hanka
Luboš Zelený 04.11. 2019 14:36 Odpovědět
Dobrý den, hledám doklad k existenci majitelky údajné princezny Beaufort Sponten Fridešové lesních pozemků v katastru slovenské obce Ulič do roku 1938. Křestní jméno této osoby v žádném odkazu Uliče není uváděno.V genealogiích knížecího rodu Beaufort Spontin z Bečova nad Teplou tato osoba nebyla nalezena. Ovšem v řadě internetových záznamů u obce Ulič je jako majitelka uváděna. Dotazoval jsem se místních úřadů, ale nedostal odpověď. Prosil bych o radu, kde získat informace ze slovenského katastru z této doby před vznikem Sloneského štátu v roce 1938. Děkuji za případný návod a odpověď. S pozdravem Ing. Luboš Zelený, Trutnov.

Konec výpisu článku Digitalní archiv SOA v Třeboni , id: 10044 , rubrika: Třeboň zveřejněn: 19.07.2015
Autor: Marie Košinová