Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Hrad Nové Hrady

Hrad Nové Hrady se nachází ve stejnojmenném městě Nové Hrady na jihu Třeboňska. Vznikl v polovine 13. století jako průchozí strážní hrad na zemské stezce do Vitorazska.

Hrad patřil Vítkovcům, pak pánům z Landštejna, a od r. 1358 jej téměř 250 let vlastnili Rožmberkové. Za třicetileté války získal novohradské zboží císařský generál Karel Bonaventura Buquoy a jeho potomkům patřily Nové Hrady až do r. 1945.

Nové Hrady byly patrně od svého založení ojedinělým průchozím hradem se dvěma branami, chráněným mohutným vyzděným okružním příkopem s padacími mosty. Dodnes průchozí hrad nabízí návštěvníkům expozici o rodu Buquoyů. Portrétní galerie představuje nejvýznačnější členy rodu od zakladatele české větve Karla Bonaventury až po Jiřího Augusta, vynálezce hyalitu.

Ve vstupní věži byla obnovena Síň slávy, zřízená Buquoyi k poctě vítěze na Bílé Hoře.

Ve 2. poschodí věže je expozice buquoyského sklářství. Jsou zde exponáty novohradského sklářství jak z čirého skla zdobeného řezbou či brusem, tak s ukázkami unikátního černého či červeného neprůsvitného skla hyalit, nebo skly agatin a lithyalin.

Prohlídkové trasy a historie hradu

Místnosti prohlídkové trasy připomínají historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí. V horním patře vstupní věže je budována expozice buquoyského sklářství a původní rodová knihovna.

První zmínka o Nových Hradech pochází z r. 1279, kdy Vítkovec Ojíř z Hradů svědčil na donátorské listině Albrechta ze Stropnice. Po vymření této větve Vítkovců se panství na počátku 14. století dostalo do držení pánů z Landštejna, od nichž je v r. 1358 koupili bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka. Ti začali hrad opravovat a zozšiřovat. V r. 1425 byl hrad i město dobyty a vypáleny husity, a r. 1467 vojsky Zdeňka ze Šternberka.

Za vlády Viléma z Rožmberka bylo přistoupeno k sepisování veškerých závad a byla připravována rozsáhlá přestavba hradu. V r. 1573 byl hrad při neobvykle silné bouři zapálen bleskem a výbuch prachu, uskladněného ve velké věži, těžce poškodil hradní budovy. Vilém váhal s přestavbou, ale později s ní začal a dokončil ji poslední rožmberský vladař Petr Vok. Ten k tomu povolal na Nové Hrady italského stavitele a odborníka na fortifikaci Antonia Canevale.

Po smrti Petra Voka r. 1611 obdrželi rožmberský majetek podle dědické smlouvy Švamberkové, rozhodní evangelíci a účastníci stavovského povstání.

Generálovi císařských vojsk Karlu Bonaventurovi z Longuevalu, hraběti Buquoyovi, se Nové Hrady zalíbily natolik, že si je vyžádal na císaři Ferdinandovi II. Než však byl r. 1623 proveden zápis do desk zemských, byl císařský generalissimus již mrtev a Nové Hrady se staly sídlem vdovy Marie Magdaleny z Biglia – Visconti, která spravovala majetek za svého nezletilého syna Karla Alberta. Hrad nárokům původem italské šlechtičny nevyhovoval a po vybudování pohodlnějšího panského sídla na východní straně náměstí v Nových Hradech – tzv. Rezidence a přestěhování panstva r. 1635 jeho význam rychle poklesl, aby se v 18. století změnil v úřadovny správy panství a byty úředníků.

Začátkem 19. století byl hrad opravován a v r. 1842 bylo ve vstupní věži zřízeno rodové muzeum, připomínající vojenskou slávu zakladatele české větve tohoto rodu – císařského generalissima Karla Bonaventury.

Www: www.hrad-novehrady.eu

Galerie
rozbalit galerii
Mapa
sbalit mapu
Komentáře
Celkem 0 komentářů


Konec výpisu článku Hrad Nové Hrady, id: 5433 , rubrika: Cykloturistika a turistika
Kategorie: , zveřejněn: 1.12.2015
Autor: Marie Košinová